Hornické skopičiny

V dalším dílu seriálu MF DNES a iDNES.cz Sláva a bída hornictví se věnujeme ženám. Kde v OKD pracovaly či pracují? Možná budete překvapení. Zvládají těžkou manuální dřinu i odborné činnosti. Některé na nich dokonce stojí...

 

S nezanedbatelným rizikem, že už se nikdy nevrátí, opouští denně tisíce horníků své rodiny. Riziková práce v podzemí už ukončila životy řadě z nich. Po zesnulých hornících zůstaly stovky dětí, které předčasně přišly o svého otce. Na hornické sirotky se zaměřuje další díl seriálu MF DNES a iDNES.cz Sláva a bída hornictví.

 

Na první pohled nejvýraznější změnou, která nastala v Havířově po zavření Dolu Dukla, je odstranění těžních věží z panoramatu města. Nejvýznamnějším dopadem útlumu hornické činnosti ale byl úbytek pracovních míst.

Ještě je mezi námi poměrně velká generace pamětníků doby minulé, kdy se razilo heslo:“Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás“.

Památkář Miloslav Rucki: „Dárky dostávaly hlavně děti, a to jablíčka, hrušky, sušené ovoce, oříšky. Praktické dárky, nejčastěji oblečení, se dávaly v hornických rodinách až od počátku 20. let minulého století.“

V seriálu MF DNES Sláva a bída hornictví se tentokrát věnujeme vývoji havířské mluvy, která se postupně z podzemí uhelných dolů přenesla nejen do domácností.

 

V seriálu MF DNES a iDNES.cz Sláva a bída hornictví nelze opomenout město, které vzniklo díky prudce se rozvíjející těžbě uhlí. Titul nejmladšího města v zemi Havířov stále drží, ale věkovým průměrem obyvatel patří naopak k nejstarším.

 

Doly a situace kolem nich byly v hledáčku kamer velmi často. Z množství filmů, které se na Ostravsku i Karvinsku natočily, většina reflektuje průmyslové prostředí.

Jedná se o tradiční setkání hornické vědy a praxe, organizované jednou za tři roky. Na letošním kongresu zazní celkem 253 příspěvků. Kongres zahájil úřadující předseda organizace, profesor Joseph Dubinski.

Kdysi mohutné hornictví v Moravskoslezském kraji by nemohlo vzkvétat bez absolventů hornických učilišť, jejichž boom nastal v padesátých letech minulého století. Napomohla tomu takzvaná Lánská akce, kterou v červenci roku 1949 vyhlásil tehdejší prezident Klement Gottwald.