Hornické skopičiny

Stojí za to hledat i další cesty, jak uhlí lépe využít. Dáme-li větší šanci výzkumu, možná se odmění alternativami efektivnějšího využití uhlí.

Šest let trvalo, než byla vykopána první jáma na dole ČSM, uhlí se zde proto začalo těžit až v roce 1968. Už v roce 1971 ale ve dvou závodech Dolu ČSM, ČSM Sever a ČSM Jih vytěžili během jednoho roku přes milion tun uhlí. V roce 1984 pak ze země vyjelo 2,8 milionu tun uhlí. Vtažná jáma závodu Jih dosáhla hloubky 1103 metrů.

HORNÁ VES. Vkusná, poučná a zároveň originálna, to sú podmienky, ktoré by mala spĺňať maľba v priestoroch autobusovej zastávky v Hornej Vsi. Vzniká tam v týchto dňoch na objednávku obce.

To, co se v dole začalo, dořešilo se v hospodě. Občas se i tak trochu zapomínalo jít domů... A tak se z nedělní šichty někteří vrátili domů až ve středu. Další díl seriálu MF DNES a iDNES.cz o historii hornictví v regionu mapuje, jak se žilo havířům pracujícím na bývalých ostravských dolech a kde hasili žízeň po náročné šichtě.

 

Ostravsko-karvinský revír, to nebyly z historického hlediska pouze doly nebo hutě. Další díl seriálu MF DNES o historii OKD se vrací k místům, kde bydleli horníci i jejich rodiny.

 

Historie těžby uhlí na Ostravsku a Karvinsku je spjata především s trojicí mužů, kteří se o něj zasloužili ze všech nejvíc. Bankéř Salomon Mayer Rothschild, Franz Josef hrabě Wilczek a Jindřich hrabě Larisch-Mönnich.

Polsko chce zabránit hrozícímu nedostatku elektrické energie. Bude proto tlačit na Evropskou komisi, aby zavedla systém financování výroby elektřiny v konvenčních elektrárnách.

Ostravská radnice zvažuje obnovu lanové dráhy nad městem. Tentokrát by ale namísto průmyslových provozů propojila největší turistické atrakce. Vozíky s uhlím by proto nahradily moderní kabiny s turisty.

  Polská společnost Węglokoks Kraj se chystá v příštích třech letech investovat do svého dolu Bobrek Piekary zhruba 300 milionů zlotých (zhruba dvě miliardy korun) s cílem zlepšit kvalitu a účinnost využívání uhlí. Nový systém těžby by měl prodloužit životnost dolu o více než deset let.

Jižní Kyrgyzstán je posetý malými uhelnými doly, které jsou provozovány bez regulací a povolení. Vlastníci těchto ilegálních dolů platí horníkům v porovnání s dalšími dělnickými profesemi nadprůměrnou mzdu. V její ceně je ale i riskování života.