Hornické skopičiny

Uhlí mělo v letošním roce začít ze světové energetiky pomalu ustupovat. Vývoj na trzích ale tento předpoklad obrátil. Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) má globální spotřeba uhlí v letošním roce vzrůst o 1,2 procenta a dosáhnout rekordních 8,94 miliardy tun. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké ceny zemního plynu, kvůli kterým některé země znovu více využívají uhelné elektrárny.

 

Po zasypání výdušné jámy v jižní lokalitě zahájila společnost OKD zásyp výdušné jámy Dolu ČSM-Sever. Zahájení likvidace jam předcházela výstavba 87 výbuchuvzdorných hrází, které uzavřely důlní díla Dolu ČSM. V září také vypnula OKD hlavní důlní ventilátor v severní části, čímž zcela přerušila větrání dolu. Do provozu bude uvedena kogenerační jednotka, na níž bude společnost od října vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu.

Jak vypadá prostředí, ve kterém se po desetiletí těžilo zlato? Co obnáší práce v dole a jak dnes vypadá péče o důlní vody? Odpovědi nabídne Den otevřené hory, který v sobotu 19. září zpřístupní veřejnosti areál závodu DIAMO ve Zlatých Horách.

Základy existence dnešního Dolu Darkov lze nalézt již v roce 1949, kdy byla poblíž Soleckého kopce vyhloubena větrní jáma Mír 4. Sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole“ Dolu Mír. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Její součástí se stala také úpravna uhlí s projektovanou roční kapacitou 7 300 tisíc tun surového uhlí. Tím byl položen základ plánovaného skupinového dolu Karviná-východ. Konečný cíl, kterým je propojení na společném 9. patře (-505 m), 10. patře (-645 m) a svedení těžby z šachet Barbora, Mír, Darkov, 9. květen a ČSM na jeden úpravárenský komplex Darkov, je ještě daleko. Postupné kroky vedly k vytěžení prvního vozu uhlí jámou Mír 5 z osmého patra. Stalo se tak 27. dubna 1982. Ke zprovoznění prvního porubu na závodě Darkov došlo v roce 1984, kdy těžbu zahajuje kolektiv předáka Mikulky. V září 1986 je do provozu uvedeno jižní těžní skipové zařízení Mír 4 z devátého patra a 1. linka odkamenění, což umožňuje postupné svádění těžby z úrovně 9. patra. Z důvodu nedokončené investiční výstavby nového devátého patra i z důvodu těžby na Barboře a Míru z úrovně 8. patra, byla část uhlí k úpravnám přepravována povrchovou dálkovou pásovou linkou. Ukončení tohoto provozu přichází po zastavení vozové těžby na Barboře v roce 1990 a po ukončení těžby skipem na jámě č. 1 závodu Mír v roce 1992.

Trend skomírajícího uhlí se obrací díky konfliktu na Blízkém východě. Drahý zemní plyn nahrává výrobě v uhelných elektrárnách, se kterou roste i těžba. A to uprostřed trendu odchodu od uhlí. Budoucnost elektráren to ale nespasí.

Společnosti OKD a státní podnik DIAMO uspořádaly ve středu 9. září na Univerzitním náměstí v Karviné u příležitosti Dne horníků pietní akt. Zástupci obou společností, jejich hosté, báňští záchranáři, krojovaní horníci a hornická veřejnost vzdali hold všem, kteří přišli o život při výkonu hornického povolání. Následovala bohoslužba za horníky, kterou v kostele Povýšení svatého Kříže sloužil děkan karvinského děkanátu Jan Szkandera.

Blíží se konec aktuálního programového období a s ním skončí i Fond pro spravedlivou transformaci. Moravskoslezský kraj usiluje o to, aby i v dalším období od roku 2028 pokračovala cílená podpora pro uhelné regiony, které jsou v transformaci. Proto kraj hostil dvoudenní návštěvu zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, které má evropské fondy v gesci. Představil jim, jak postupuje proměna regionu a apeloval na to, aby evropská podpora v příštím programovém období nebyla pro celou republiku plošná, ale aby opět existovala konkrétní a cílená podpora pro oblasti se strukturálními problémy.

Na první pohled připomíná kus uhlí nebo dokonale spálený oběd. Pod černým obalem se ale ukrývá klasická gouda v křupavé panko strouhance. Havířský smažák z restaurace PZKO Stonava připomíná hornickou minulost obce. Během několika týdnů už neobvyklou specialitu ochutnaly stovky lidí.

Těžařská společnost Severní energetická připravila darovací smlouvy pro obce na Mostecku. Dostat mají 213 milionů korun z uspořených 470 milionů za rekultivace lomu ČSA. Vyjádřit se ke smlouvám musí radní a zastupitelé. V těžební společnosti konečnou podobu schválí představenstvo.

V rámci pokračujícího útlumu v OKD došlo na konci července a srpna ke zrušení celkem dalších 49 pracovních míst. Firma jim poskytne v souladu s uzavřenou kolektivní smlouvou odstupné až do výše 11násobku průměrného měsíčního výdělku a zároveň jim nabízí podporu při hledání dalšího uplatnění prostřednictvím programu Nová šichta a mobilního pracoviště Úřadu práce. Ve firmě pokračují likvidační práce po ukončení těžby černého uhlí. Zeptali jsme se Jiřího Waloszka, předsedy Sdružení hornických odborů, který je zároveň místopředsedou OS PHGN, jaká je aktuální situace ve společnosti v letních měsících.