Hornické skopičiny

Důl ČSM v Karviné pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.

Každou minutu se ve světě vytěží tolik uhlí, že by zaplnilo sedm plaveckých bazénů. Přestože se před deseti lety světoví lídři dohodli spalování uhlí výrazně omezit, poptávka po něm roste. Experti varují, že ještě nedosáhla vrcholu. Pařížská dohoda o ochraně klimatu tak dostává trhliny.

Raziči těžební společnosti OKD dokončili přípravu posledního porubu, čímž ukončili ražební práce. Od počátku roku vyrazilo 10 razičských kolektivů 2 835 metrů chodeb. Celkově bylo v posledním černouhelném dole v Česku, Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb, což odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Od nynějška až do ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 už bude probíhat pouze těžba uhlí.

Více než 17 let života strávil Lukáš Buday v podzemí. Začínal na Dole Darkov, prošel řadou šachet a nyní se s těžkým srdcem loučí s hornickým revírem OKD, kde působil jako hlavní předák připravárenského kolektivu.

V prostorách nejstarší ostravské šachty, na Dole Anselm, v dnešním hornickém muzeu Landek, se 19.června konalo předávání ocenění Zlatý Permon za rok 2024 v kategorii nad 500 zaměstnanců. Zlatého Permona získala akciová společnost OKD.

Unikátní víkendová jízda po bývalých hornických vlečkách propojuje Český Těšín a ostravskou zoologickou zahradu. Výletní retro vlak nabízí zážitkovou jízdu zapomenutou průmyslovou krajinou celé prázdniny až do poloviny září.

Karviná získala statut léčebných lázní podle lázeňského zákona. Nařízením, které 18. června podle výsledků jednání schválila vláda, bylo také vymezeno území lázeňských míst ve městě a nároky na něj. Změna by měla umožnit lepší ochranu přírodních zdrojů a vytvoření lázeňského prostředí. Platit by měla od 1. července.

„Touto knihou vzdáváme hold všem, kdo zasvětili život hornictví. Mnohé z toho materiálního, čím jsme nyní obklopeni, by totiž bez uhlí a těch, kteří se starali, aby se uhelné zásoby z hloubky stovek metrů pod zemí dostaly na denní světlo, vůbec nevzniklo,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Experti to předběžně spočítali na minimálně tři a půl tuny zlata. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ekonomicky zajímavou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá, stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.

Setrvalý nárůst cen zlata je příčinou rozmachu jeho produkce v africkém Zimbabwe. V prvních pěti měsících letošního roku zde horníci téměř zdvojnásobili množství vytěženého kovu, které dodávají do státní rafinerie. Nadměrné výdělky těžařů jsou patrné i z každodenního života. Ve městech se staví a silnice křižuje čím dál víc aut.