Hornické skopičiny

Pekelné doly jsou rozsáhlé podzemní prostory a chodby v údolí říčky Svitávky v nádherné přírodě Lužických hor. Nachází se mezi vesnicemi Velenice a Svitava, v podhůří Lužických hor. Největší pískovcové podzemí v Evropě vzniklo v 18. století těžbou písku pro továrnu a brusírnu zrcadel. Celková plocha jeskyní činí přibližně 3 500 m2. V současnosti se zde nachází speciální motorkářský klub, který nabízí odpočinek motorkářům i ostatním turistům. Motorky mohou vjet dovnitř! Jeskyně se proslavily například natáčením pohádky S čerty nejsou žerty,

Experti se původně domnívali, že světový zájem o uhlí dosáhl v loňském roce rekordu a letos nastane obrat.

Severní energetická otevírá speciální grant pro region, který je spjatý s těžbou v lomu ČSA. V grantu je alokováno 13 milionů korun z úspory vzniklé zapojením sukcese do rekultivace lomu ČSA. Peníze jsou určeny na podporu neziskových organizací, sdružení a spolků.

Zatímco Krtek v tomto díle(z roku 1995) od Zdeňka Milera s humorem ukazuje těžbu a ekologické poselství, v reálném Česku tehdy probíhal masivní útlum těžkého průmyslu a restrukturalizace uhelných revírů, což pro tisíce horníků a jejich rodiny znamenalo ztrátu sociálních jistot a stabilního příjmu. Spojení dětské pohádky o uhlí s takto citlivým socioekonomickým tématem v té době skutečně působilo přinejmenším paradoxně.

Trend skomírajícího uhlí se obrací díky konfliktu na Blízkém východě. Drahý zemní plyn nahrává výrobě v uhelných elektrárnách, se kterou roste i těžba. A to uprostřed trendu odchodu od uhlí. Budoucnost elektráren to ale nespasí.

Uhlí mělo v letošním roce začít ze světové energetiky pomalu ustupovat. Vývoj na trzích ale tento předpoklad obrátil. Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) má globální spotřeba uhlí v letošním roce vzrůst o 1,2 procenta a dosáhnout rekordních 8,94 miliardy tun. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké ceny zemního plynu, kvůli kterým některé země znovu více využívají uhelné elektrárny.

 

Po zasypání výdušné jámy v jižní lokalitě zahájila společnost OKD zásyp výdušné jámy Dolu ČSM-Sever. Zahájení likvidace jam předcházela výstavba 87 výbuchuvzdorných hrází, které uzavřely důlní díla Dolu ČSM. V září také vypnula OKD hlavní důlní ventilátor v severní části, čímž zcela přerušila větrání dolu. Do provozu bude uvedena kogenerační jednotka, na níž bude společnost od října vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu.

Jak vypadá prostředí, ve kterém se po desetiletí těžilo zlato? Co obnáší práce v dole a jak dnes vypadá péče o důlní vody? Odpovědi nabídne Den otevřené hory, který v sobotu 19. září zpřístupní veřejnosti areál závodu DIAMO ve Zlatých Horách.

Základy existence dnešního Dolu Darkov lze nalézt již v roce 1949, kdy byla poblíž Soleckého kopce vyhloubena větrní jáma Mír 4. Sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole“ Dolu Mír. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Její součástí se stala také úpravna uhlí s projektovanou roční kapacitou 7 300 tisíc tun surového uhlí. Tím byl položen základ plánovaného skupinového dolu Karviná-východ. Konečný cíl, kterým je propojení na společném 9. patře (-505 m), 10. patře (-645 m) a svedení těžby z šachet Barbora, Mír, Darkov, 9. květen a ČSM na jeden úpravárenský komplex Darkov, je ještě daleko. Postupné kroky vedly k vytěžení prvního vozu uhlí jámou Mír 5 z osmého patra. Stalo se tak 27. dubna 1982. Ke zprovoznění prvního porubu na závodě Darkov došlo v roce 1984, kdy těžbu zahajuje kolektiv předáka Mikulky. V září 1986 je do provozu uvedeno jižní těžní skipové zařízení Mír 4 z devátého patra a 1. linka odkamenění, což umožňuje postupné svádění těžby z úrovně 9. patra. Z důvodu nedokončené investiční výstavby nového devátého patra i z důvodu těžby na Barboře a Míru z úrovně 8. patra, byla část uhlí k úpravnám přepravována povrchovou dálkovou pásovou linkou. Ukončení tohoto provozu přichází po zastavení vozové těžby na Barboře v roce 1990 a po ukončení těžby skipem na jámě č. 1 závodu Mír v roce 1992.

Trend skomírajícího uhlí se obrací díky konfliktu na Blízkém východě. Drahý zemní plyn nahrává výrobě v uhelných elektrárnách, se kterou roste i těžba. A to uprostřed trendu odchodu od uhlí. Budoucnost elektráren to ale nespasí.