Hornické skopičiny

Zatímco Krtek v tomto díle(z roku 1995) od Zdeňka Milera s humorem ukazuje těžbu a ekologické poselství, v reálném Česku tehdy probíhal masivní útlum těžkého průmyslu a restrukturalizace uhelných revírů, což pro tisíce horníků a jejich rodiny znamenalo ztrátu sociálních jistot a stabilního příjmu. Spojení dětské pohádky o uhlí s takto citlivým socioekonomickým tématem v té době skutečně působilo přinejmenším paradoxně.

Trend skomírajícího uhlí se obrací díky konfliktu na Blízkém východě. Drahý zemní plyn nahrává výrobě v uhelných elektrárnách, se kterou roste i těžba. A to uprostřed trendu odchodu od uhlí. Budoucnost elektráren to ale nespasí.

Uhlí mělo v letošním roce začít ze světové energetiky pomalu ustupovat. Vývoj na trzích ale tento předpoklad obrátil. Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) má globální spotřeba uhlí v letošním roce vzrůst o 1,2 procenta a dosáhnout rekordních 8,94 miliardy tun. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké ceny zemního plynu, kvůli kterým některé země znovu více využívají uhelné elektrárny.

 

Po zasypání výdušné jámy v jižní lokalitě zahájila společnost OKD zásyp výdušné jámy Dolu ČSM-Sever. Zahájení likvidace jam předcházela výstavba 87 výbuchuvzdorných hrází, které uzavřely důlní díla Dolu ČSM. V září také vypnula OKD hlavní důlní ventilátor v severní části, čímž zcela přerušila větrání dolu. Do provozu bude uvedena kogenerační jednotka, na níž bude společnost od října vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu.

Jak vypadá prostředí, ve kterém se po desetiletí těžilo zlato? Co obnáší práce v dole a jak dnes vypadá péče o důlní vody? Odpovědi nabídne Den otevřené hory, který v sobotu 19. září zpřístupní veřejnosti areál závodu DIAMO ve Zlatých Horách.

Základy existence dnešního Dolu Darkov lze nalézt již v roce 1949, kdy byla poblíž Soleckého kopce vyhloubena větrní jáma Mír 4. Sloužila k odvětrání tzv. „Stonavského pole“ Dolu Mír. V roce 1972 začala investiční výstavba nového závodu Darkov. Její součástí se stala také úpravna uhlí s projektovanou roční kapacitou 7 300 tisíc tun surového uhlí. Tím byl položen základ plánovaného skupinového dolu Karviná-východ. Konečný cíl, kterým je propojení na společném 9. patře (-505 m), 10. patře (-645 m) a svedení těžby z šachet Barbora, Mír, Darkov, 9. květen a ČSM na jeden úpravárenský komplex Darkov, je ještě daleko. Postupné kroky vedly k vytěžení prvního vozu uhlí jámou Mír 5 z osmého patra. Stalo se tak 27. dubna 1982. Ke zprovoznění prvního porubu na závodě Darkov došlo v roce 1984, kdy těžbu zahajuje kolektiv předáka Mikulky. V září 1986 je do provozu uvedeno jižní těžní skipové zařízení Mír 4 z devátého patra a 1. linka odkamenění, což umožňuje postupné svádění těžby z úrovně 9. patra. Z důvodu nedokončené investiční výstavby nového devátého patra i z důvodu těžby na Barboře a Míru z úrovně 8. patra, byla část uhlí k úpravnám přepravována povrchovou dálkovou pásovou linkou. Ukončení tohoto provozu přichází po zastavení vozové těžby na Barboře v roce 1990 a po ukončení těžby skipem na jámě č. 1 závodu Mír v roce 1992.

Trend skomírajícího uhlí se obrací díky konfliktu na Blízkém východě. Drahý zemní plyn nahrává výrobě v uhelných elektrárnách, se kterou roste i těžba. A to uprostřed trendu odchodu od uhlí. Budoucnost elektráren to ale nespasí.

Společnosti OKD a státní podnik DIAMO uspořádaly ve středu 9. září na Univerzitním náměstí v Karviné u příležitosti Dne horníků pietní akt. Zástupci obou společností, jejich hosté, báňští záchranáři, krojovaní horníci a hornická veřejnost vzdali hold všem, kteří přišli o život při výkonu hornického povolání. Následovala bohoslužba za horníky, kterou v kostele Povýšení svatého Kříže sloužil děkan karvinského děkanátu Jan Szkandera.

Blíží se konec aktuálního programového období a s ním skončí i Fond pro spravedlivou transformaci. Moravskoslezský kraj usiluje o to, aby i v dalším období od roku 2028 pokračovala cílená podpora pro uhelné regiony, které jsou v transformaci. Proto kraj hostil dvoudenní návštěvu zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, které má evropské fondy v gesci. Představil jim, jak postupuje proměna regionu a apeloval na to, aby evropská podpora v příštím programovém období nebyla pro celou republiku plošná, ale aby opět existovala konkrétní a cílená podpora pro oblasti se strukturálními problémy.

Na první pohled připomíná kus uhlí nebo dokonale spálený oběd. Pod černým obalem se ale ukrývá klasická gouda v křupavé panko strouhance. Havířský smažák z restaurace PZKO Stonava připomíná hornickou minulost obce. Během několika týdnů už neobvyklou specialitu ochutnaly stovky lidí.