Hornické skopičiny

Na první pohled připomíná kus uhlí nebo dokonale spálený oběd. Pod černým obalem se ale ukrývá klasická gouda v křupavé panko strouhance. Havířský smažák z restaurace PZKO Stonava připomíná hornickou minulost obce. Během několika týdnů už neobvyklou specialitu ochutnaly stovky lidí.

Těžařská společnost Severní energetická připravila darovací smlouvy pro obce na Mostecku. Dostat mají 213 milionů korun z uspořených 470 milionů za rekultivace lomu ČSA. Vyjádřit se ke smlouvám musí radní a zastupitelé. V těžební společnosti konečnou podobu schválí představenstvo.

V rámci pokračujícího útlumu v OKD došlo na konci července a srpna ke zrušení celkem dalších 49 pracovních míst. Firma jim poskytne v souladu s uzavřenou kolektivní smlouvou odstupné až do výše 11násobku průměrného měsíčního výdělku a zároveň jim nabízí podporu při hledání dalšího uplatnění prostřednictvím programu Nová šichta a mobilního pracoviště Úřadu práce. Ve firmě pokračují likvidační práce po ukončení těžby černého uhlí. Zeptali jsme se Jiřího Waloszka, předsedy Sdružení hornických odborů, který je zároveň místopředsedou OS PHGN, jaká je aktuální situace ve společnosti v letních měsících.

Dnes, ve čtvrtek 3. září, se v Luhačovicích uskutečnilo slavnostní setkání, při kterém byli oceněni vybraní zaměstnanci firem, které zvítězily nebo se dostaly do užšího výběru v rámci soutěže Zlatý Permon. Ocenění zaměstnancům společně předali zástupci Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN).

Společnost Sev.en Česká energie zahájila přímá jednání se zástupci obcí v sousedství lomu ČSA. Důvodem je rozdělení ušetřených financí, které vznikly přechodem od klasické rekultivace k přirozené sukcesi, tedy ekologické obnově území. Celkem hodlá těžební společnost v regionu rozdělit částku 213 milionů korun. 

Historická těžní věž v areálu dolu Julius III. v Kopistech na Mostecku se po letech znovu dává do pohybu. Podkrušnohorské technické muzeum postupně obnovuje celý areál a návštěvníkům chce co nejvěrněji ukázat, jak fungoval hlubinný důl. 

Ministerstvo životního prostředí si případ Heřmanické haldy převzalo poté, co zjistilo závažné nedostatky v postupu České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Po přezkoumání celého správního spisu MŽP dospělo k závěru, že se nepodařilo prokázat původní podezření proti společnosti Ridera Bohemia, a 1. července 2026 proto přestupkové řízení zastavilo. Současně MŽP doporučilo ČIŽP prověřit případ z hlediska možné ekologické újmy a rozhodlo o změně ve vedení dozorového orgánu. 

Desítky let si nájemci tzv. finských domků v Ostravě-Heřmanicích užívali bydlení sice nižšího standardu, ovšem v klidné a malebné lokalitě a s velmi nízkým nájemným. To se nyní razantně mění. Téměř devadesát domů teď hromadně prodala společnost Heimstaden realitce, která je hned prodává dál. A nájemci, kteří dříve nevyslyšeli nabídky přednostního odkoupení za výhodné ceny, se nestačí divit.

Stříbro, olovo, ale také uran dobývali v průběhu staletí z nitra země havíři na Příbramsku. Dolovalo se také v Kutné Hoře nebo u Berouna, a střední Čechy se tak pyšní bohatou hornickou historií. Co o ní víte?

Stále více zájemců na které se nedostalo se na mne obrací s žádostí o mou knihu. Téměř sto publikací putovalo mimo jiné i do těch nejvzdálenějších koutů naší země, kde žijí lidé nějakým způsobem spojeni s Těšínskem. Rád bych žadatelům o knihu vyšel vstříc a proto jako způsob k získání prostředků na dotisk knihy využívám metodu crowdfundingu. Je to vlastně způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce, aby projekt mohl být realizován. Nyní netuším jak to vše dopadne, ale i tak potencionálním zájemcům o knihu předem děkuji a sděluji, že již nyní pracuji na přípravě dalšího dílu Co v učebnicích o Českém Těšíně nenajdete 2.