Hornické skopičiny

Případ údajných rozsáhlých daňových podvodů při zaměstnávání polských horníků v České republice projedná tento týden Krajský soud v Ostravě.

0:00 Havířský řízek 2:15 Chlebová polévka a šmorák 3:15 Šurimajzl, pečoky, bryja 5:52 Ceny, mzdy a jídelny 7:58 Pivo, vařonka a Kofola 12:07 Polévka u okénka a poslední šichta

České elektrárny vyrobily v říjnu meziročně o zhruba 15 % elektřiny více, především díky vyšší produkci hnědouhelných elektráren. Spotřeba elektřiny naopak mírně klesla. Průměrná spotová cena elektřiny se dostala nad hranici 180 EUR/MWh, což je téměř dvojnásobek ve srovnání s říjnem 2025 a vyšší hodnota pro měsíc říjen než v krizovém roce 2022.

„Musíme s tím něco dělat,“ říká evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen – a na mysli má počet rafinerií uzavřených v posledních 20 letech. „Evropa potřebuje víc rafinerií,“ varuje televize Euronews. „Evropským ministrům energetiky docházejí nápady, jak s blížící se zimou ochránit občany před prudce rostoucími cenami energií,“ přisadil si deník Politico.

Nostalgie, dnes vše srovnáno se zemí...

Státní podnik Diamo zahájil v areálu bývalého Dolu ČSA v Karviné druhou etapu zasypávání jámy ČSA 2. Pracovníci do ní uloží přibližně 46.000 metrů krychlových materiálu, kterým vyplní zhruba 900 metrů hloubky jámy. Pokud půjde vše podle plánu, zasypávání skončí v pondělí 9. listopadu. ČTK to řekl mluvčí Diama Tomáš Indrei. Podnik má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum těžby černého uhlí na Karvinsku. Celkovou likvidaci jámy ČSA 2 chce dokončit do srpna příštího roku.

Společnost OKD začala na Karvinsku zkušebně vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu. Spustila speciální kogenerační jednotku, která dokáže z metanu získat jeden megawatt elektřiny a více než jeden megawatt tepla za hodinu.

Státní doly v bosenské Zenici po více než století končí, uhlí ale dál pod zemí zůstává. Stejně jako lidé, kteří z něj potřebují žít. Z někdejšího paběrkování chudých na haldách se tu stal výnosný nelegální byznys. Zatímco kopáči riskují pod zemí život za pár marek, jiní na „černém zlatě“ vydělávají miliony.

Dopravu mezi Mariánskými Radčicemi, Braňany a Mostem čeká další změna. Stávající silnice II/256 musí v příštím roce ustoupit postupující těžbě hnědého uhlí v lomu Bílina.

V lednu 2026 skončila na Karvinsku, a tím i v celé republice, hlubinná těžba uhlí. Na vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSM ve Stonavě svým způsobem v říjnu navázal odstřel skipové věže Dolu ČSA v Karviné, kde těžba skončila už před více než pěti lety. Byl tento odstřel poslední? Které další doly v regionu či jejich části ještě čeká demolice? Které zřejmě zůstanou památkově chráněné? A kde se rodí něco nového? Přehled toho, co čeká jednotlivé doly na Karvinsku, najdete v článku Deníku.