Hornické skopičiny

Stříbro, olovo, ale také uran dobývali v průběhu staletí z nitra země havíři na Příbramsku. Dolovalo se také v Kutné Hoře nebo u Berouna, a střední Čechy se tak pyšní bohatou hornickou historií. Co o ní víte?

Stále více zájemců na které se nedostalo se na mne obrací s žádostí o mou knihu. Téměř sto publikací putovalo mimo jiné i do těch nejvzdálenějších koutů naší země, kde žijí lidé nějakým způsobem spojeni s Těšínskem. Rád bych žadatelům o knihu vyšel vstříc a proto jako způsob k získání prostředků na dotisk knihy využívám metodu crowdfundingu. Je to vlastně způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce, aby projekt mohl být realizován. Nyní netuším jak to vše dopadne, ale i tak potencionálním zájemcům o knihu předem děkuji a sděluji, že již nyní pracuji na přípravě dalšího dílu Co v učebnicích o Českém Těšíně nenajdete 2.

Polská vláda stále bojuje o přežití největšího těžebního podniku v zemi, JastrzębskaSpółkaWęglowa (JSW), polské obdoby OKD. Firma se už v minulých letech dostala do ekonomických problémů, z nichž se stále nevymanila. 

Z hlubiny Vodní jámy Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích zachraňovali báňští záchranáři lidi, kteří tam uvízli.

Středoafrická republika: Počet obětí zřícení zlatého dolu v západní části Středoafrické republiky přesáhl 100. Neštěstí se stalo v úterý v obci Zamboye v prefektuře Nana-Mambéré poblíž hranic s Kamerunem. Záchranáři dál pátrají po dalších zavalených hornících a počet obětí může ještě vzrůst. Vyplývá z informací serveru apnews.com.

Polská vláda stále bojuje o přežití největšího těžebního podniku v zemi, Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW), polské obdoby OKD. Firma se už v minulých letech dostala do ekonomických problémů, z nichž se stále nevymanila. Státní Agentura průmyslového rozvoje ARP poskytla JSW půjčku přes 824 milionů zlotých, tedy téměř pět miliard korun, která má těžařskému gigantu pomoci k dalšímu přežití.

 

Vydejte se do Chrustenické šachty a zažijte atmosféru podzemí, která Vás přenese o desítky let zpět.  Díky funkčním strojům v původních chodbách dolu se máte možnost vžít do kůže horníků a seznámit se s historií těžby železné rudy.

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.

Představa, že člověk může pracovat i v sedmdesáti, část lidí pořádně nadzvedla ze židlí. Ne kvůli tomu, že by takoví lidé opravdu neexistovali. Podle části veřejnosti se ale úplně jinak mluví o práci v kanceláři a jinak o práci v huti, lese, na směny nebo ve fabrice u pásu.

Co bude, až kotle uhelných kolosů zhasnou? V místech, kde desítky let hučely elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov, má ČEZ velké plány. Plyn, jádro, lithium i biomasa – severočeský energetický trojúhelník má zajišťovat výrobu elektřiny a tepla i v budoucnosti.