Hornické skopičiny

Být v dnešní době zaměstnán jako horník není zrovna in.

Evropa včetně České republiky musí výrazně zvýšit investice do distribučních elektrických sítí. Celoevropské investice by se měly do roku 2050 více než zdvojnásobit na 67 miliard eur (zhruba 1,7 bilionu korun) ročně. Vyplývá to ze studie organizace Eurelectric, která sdružuje nejvýznamnější společnosti evropského energetického sektoru.

V sále Domu PZKO bylo v sobotu 23. listopadu hodně veselo. Stonavští krojovaní horníci společně se spřátelenými spolky a příznivci hornického cechu oslavili svátek své patronky, sv. Barbory.

Téměř 130 let se těžilo černé uhlí v Dole Lazy v Orlové na Karvinsku. Poté, co se další těžba stala nerentabilní, společnost OKD, které důl patří, rozhodla důl uzavřít. Havíři z dolu vyvezli poslední vozík s černým uhlím před pěti lety, 28. listopadu 2019.

Velká část domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru nejčastěji o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu. ČTK o tom informovalo Teplárenské sdružení ČR.

Jezero Most pocítilo v létě velký odpar vody. Vzhledem k tomu, že se jedná o jezero bez přítoku a odtoku, jsou výkyvy počasí znát a jezero vykazuje trvale deficitní vodohospodářskou bilanci. Aby byla zajištěna vhodná výška vodní hladiny, je nutné jezero dopouštět. V letošním roce začalo toto dopouštění z Biotechnologického systému v Mariánských Radčicích.

Těžební společnost OKD s úspěchem odzkoušela nový způsob prevence záparu, tzv. torkretování, tedy utěsnění důlních chodeb nástřikem cementové hmoty.  Zabránila tím samovolnému vznícení uhlí v rizikovém porubu, který díky tomu nemusel být z bezpečnostních důvodů trvale uzavřen, ale mohl být připraven pro těžbu a od srpna do listopadu 2024 vytěžen bez jakékoli mimořádné události spojené se záparem.

Odstavení kdysi mohutné jihoafrické uhelné elektrárny Komati v roce 2022 bylo označováno za průkopnický projekt v rámci přechodu na zelenou energii v Jihoafrické republice. O dva roky později se plány na nové využití nejstarší uhelné elektrárny v zemi rovnají nule. Došlo ke ztrátě pracovních míst a výstavba větrných a solárních elektráren ještě ani nezačala.

O výstavbě letiště bylo rozhodnuto hned v roce 1948 poté, co došlo k zhoršení vztahů mezi Jugoslávií a Sovětským svazem. Teprve až v roce 1954 však začaly být jugoslávskou armádou zpracovávány první projekty nového komplexu a na terénu byly stavební práce zahájeny roku 1959. Otevřen byl roku 1968 a celkové náklady se vyšplhaly na 6 milionů tehdejších dolarů. Inspirací pro objekt v Bosně se stalo letiště F 9 Säve ve Švédsku. Geomorfologický průzkum lokality potvrdil vhodné složení hornin pro ražbu tunelů; oblast západní Bosny se nacházela dostatečně ve vnitrozemí a letadla mohla startovat krytá radarovým stínem hory Plješevica.

O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.