Hornické skopičiny

Před rokem ČEPS ve své zprávě MAF CZ 2022 nastínil čtyři možné scénáře české elektroenergetiky. V té letošní se, nejspíš pod politickým tlakem, omezila jen na dvě varianty: na tzv. Respondentní a Progresivní. Přeloženo do člověčího jazyka: na zelenou a ještě zelenější variantu, napsal pro Seznam Medium tiskový mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

 Včera proběhla v areálu národní kulturní památky Důl Michal vernisáž další medaile z cyklu věnovaného dějinám Ostravy. Tentokrát připomíná neživou přírodu regionu a uhelné hornictví, které po více než dvě staletí utvářelo krajinu i společnost.

Novým zdrojem pro výrobu tepla bude biomasa a plyn. Uhelné kotle tak při dodávce budou pomáhat tuto zimu naposledy.

Těžba uhlí v České republice letos dál výrazně klesá. Do konce srpna se v tuzemsku vytěžilo celkem 15,3 milionu tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně o pětinu méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Zdobí ji pravěká kapradina i lanovka na vozíky s hlušinou. Autoři numismatického projektu zaměřeného na dějiny Ostravy představili v bývalých havířských šatnách Dolu Michal v Ostravě novou medaili. Jedná se o čtvrtou ze série osmi zlatých a stříbrných pamětních mincí a připomíná hornickou minulost města.

Energetická skupina ČEZ prodává svá polská uhelná aktiva investiční společnosti ResInvest Group. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Vypořádání obchodu podléhá schválení polského antimonopolního úřadu. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Karviná a její okolí může sloužit jako učebnicový příklad území, které opakovaně prodělalo velmi rychlé a dramatické změny ve využití, v celkové krajinné struktuře a v krajinných funkcích spojené nejprve s bouřlivým rozvojem těžby černého uhlí a posléze s útlumem a ukončením těžby

Společnost OSTROJ, významný výrobce strojírenského vybavení a technologií, oznámila svůj vstup na trh ve Spojených státech amerických. OSTROJ zde bude dodávat ve spolupráci s americkým partnerem Swanson Industries důlní stroje a zařízení pro podpovrchovou těžbu uhlí, což představuje návrat k oblasti, na kterou se dříve specializoval.

Dolují v opuštěných a z hlediska bezpečnosti rizikových dolech. Jihoafrická vláda se je snaží deportovat kvůli násilí spojenému s jejich činností v osadách, které obývají a které se většinou nacházejí v blízkosti dolů.

Zvolený americký prezident Donald Trump nominoval na ministra energetiky Chrise Wrighta, šéfa společnosti poskytující služby v oblasti těžby ropy. Podle agentury Reuters bude Wright, který patří k výrazným dárcům Republikánské strany a popírá klimatickou krizi, zřejmě s Trumpem sdílet odpor k mezinárodní spolupráci v boji proti změnám klimatu.

O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.

O výstavbě letiště bylo rozhodnuto hned v roce 1948 poté, co došlo k zhoršení vztahů mezi Jugoslávií a Sovětským svazem. Teprve až v roce 1954 však začaly být jugoslávskou armádou zpracovávány první projekty nového komplexu a na terénu byly stavební práce zahájeny roku 1959. Otevřen byl roku 1968 a celkové náklady se vyšplhaly na 6 milionů tehdejších dolarů. Inspirací pro objekt v Bosně se stalo letiště F 9 Säve ve Švédsku. Geomorfologický průzkum lokality potvrdil vhodné složení hornin pro ražbu tunelů; oblast západní Bosny se nacházela dostatečně ve vnitrozemí a letadla mohla startovat krytá radarovým stínem hory Plješevica.

Odstavení kdysi mohutné jihoafrické uhelné elektrárny Komati v roce 2022 bylo označováno za průkopnický projekt v rámci přechodu na zelenou energii v Jihoafrické republice. O dva roky později se plány na nové využití nejstarší uhelné elektrárny v zemi rovnají nule. Došlo ke ztrátě pracovních míst a výstavba větrných a solárních elektráren ještě ani nezačala.

Těžební společnost OKD s úspěchem odzkoušela nový způsob prevence záparu, tzv. torkretování, tedy utěsnění důlních chodeb nástřikem cementové hmoty.  Zabránila tím samovolnému vznícení uhlí v rizikovém porubu, který díky tomu nemusel být z bezpečnostních důvodů trvale uzavřen, ale mohl být připraven pro těžbu a od srpna do listopadu 2024 vytěžen bez jakékoli mimořádné události spojené se záparem.

Jezero Most pocítilo v létě velký odpar vody. Vzhledem k tomu, že se jedná o jezero bez přítoku a odtoku, jsou výkyvy počasí znát a jezero vykazuje trvale deficitní vodohospodářskou bilanci. Aby byla zajištěna vhodná výška vodní hladiny, je nutné jezero dopouštět. V letošním roce začalo toto dopouštění z Biotechnologického systému v Mariánských Radčicích.

Velká část domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru nejčastěji o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu. ČTK o tom informovalo Teplárenské sdružení ČR.

Téměř 130 let se těžilo černé uhlí v Dole Lazy v Orlové na Karvinsku. Poté, co se další těžba stala nerentabilní, společnost OKD, které důl patří, rozhodla důl uzavřít. Havíři z dolu vyvezli poslední vozík s černým uhlím před pěti lety, 28. listopadu 2019.

V sále Domu PZKO bylo v sobotu 23. listopadu hodně veselo. Stonavští krojovaní horníci společně se spřátelenými spolky a příznivci hornického cechu oslavili svátek své patronky, sv. Barbory.