Hornické skopičiny

Důl ČSM ve Stonavě pomalu směřuje ke svému konci. S ním odchází i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili roky svého života. Deník přináší sérii rozhovorů s horníky a dalšími zaměstnanci Dolu ČSM, kteří vyprávějí, co pro ně práce v dole znamená.

Do historie se zapsal jako Alexej Stachanov, přestože se prý původně jmenoval Andrej. Když jeho družka zemřela po nezdařeném ilegálním potratu, nahradil ji čtrnáctiletou milenkou. Sláva ho dovedla k nezřízenému pití, kvůli němuž mu lidé v tehdejším Sovětském svazu začali přezdívat Stakanov (stakan je ruský výraz pro sklenici). Slavný sovětský úderník žil poněkud jiný život, než jaký mu napsala propaganda.

„Dvoje trenky, dvoje onuce, ponožky, dvoje montérky.” Na 150 horníků, kteří k 1. září končí s fáráním na dole ČSM ve Stonavě, se tam v posledních dnech vystřídalo před okénkem Ivety Válkové. Ta se v zázemí podniku stará o výdej prádla. Ona i celá společnost OKD se postupně chystají na konec těžby černého uhlí.

 

Putovní venkovní výstava hornických fotografií s názvem Odcházíme…s hlavou vztyčenou! bude od září postupně ke shlédnutí v Karviné, Ostravě a Praze. Těžební společnost OKD ji připravila ve spolupráci s regionálními fotografy Lukášem Kaboněm, Borisem Rennerem a Petrem Chodurou jako připomínku, že na přelomu roku 2025 a 2026 po více než 200 letech skončí těžba černého uhlí, a  tím zmizí i specifické hornické profese s ní spjaté. Vernisáž výstavy proběhne 11. září ve 13 hodin na Masarykově náměstí v Karviné.   

"Měli bychom si přiznat, že Green Deal ve své podstatě není o ekologii a životním prostředí. Je to prostě o přerozdělování. Je to náboženství, je to ideologie," tvrdí poslanec za ODS a člen výboru pro energetiku Václav Král, který je od roku 2017 také předsedou představenstva Teplárny České Budějovice.

Uhelná sloj se na Dole Pluto členila na svrchní, střední a spodní lávku. Průměrná mocnost nadloží činila 233 m a byla převážně tvořeno šedivými jíly, výjimečně jílovci a dalšími pevnými horninami. Mocnost uhelné sloje kolísala od 24 do 30 m.

V roce 1949 byl poprvé stanoven tento svátek na 9. září u příležitosti 700. výročí vydání Jihlavského horního řádu.

Kapacita nově otevřených uhelných dolů loni dosáhla nejnižší úrovně za poslední dekádu. Pokles je ale nejspíš krátkodobý kvůli řadě plánovaných projektů, které ohrožují globální cíle snižování emisí skleníkových plynů.

Báňští potápěči z Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava (HBZS) provedli specializovaný zásah ve výrobním areálu společnosti Synthos v Kralupech nad Vltavou.

„Model ekonomického růstu založený na levné pracovní síle a levných energiích se vyčerpal a současná vláda nenavázala na strategii podpory přidané hodnoty. Česká republika potřebuje jasnou hospodářskou vizi, která určí, jak zabezpečit budoucí příjmy,“ píše v úvodu materiálu Havlíček.

„Ne vždy tomu tak v historii bylo, ale pro nás v OKD není nic důležitějšího než zdraví a bezpečí našich lidí. Až do poslední chvíle, kdy ukončíme hornickou činnost, si zachováme ostražitost, budeme dbát na to, aby blížící se konec těžby nesváděl k nepozornosti, a vůbec dělat vše pro to, aby se každý z našich pracovníků vrátil z práce bez úhony domů ke svým blízkým,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora při vzpomínce na ty, kdo hornickému povolání přinesli nejvyšší oběť.

Před třiceti lety Českem otřásla kauza nechvalně proslulého gangu orlických vrahů, který v čele bývalým příslušníkem Útvaru rychlého nasazení a nadšence bojových umění Karlem Kopáčem v letech 1991 až 1993 připravil o život pět lidí. Těl se zbavoval tak, že je v sudech nebo pletivu házel ze Žďákovského mostu na Písecku do Orlické přehrady. O tehdejší akci při příležitosti Dne horníků v petřkovickém Landek Parku přednášel báňský záchranář Dalibor Tekiela.

Mostecko, Česká republika – Na Mostecku se uzavírá jedna z nejvýznamnějších kapitol české těžby hnědého uhlí, avšak s ní se zároveň otevírá kapitola nová, plná naděje a inovativního přístupu k obnově krajiny. Lom Československé armády (ČSA), jeden z největších povrchových dolů v zemi, ustává s těžbou do roku 2026, a už nyní se jeho rozsáhlá plocha mění v živoucí přírodní laboratoř. Díky průkopnické sukcesní rekultivaci se zde příroda vrací do své původní síly, vytváří jedinečné ekosystémy a přináší nejen ekologické, ale i ekonomické výhody. Informace o této transformaci přinesly Novinky.cz.