Hornické skopičiny

Kam se hrabe Cínovec. Německá těžební společnost Neptune Energy oznámila, že na severu spolkové země Sasko-Anhaltsko leží v podzemí okolo osmi milionů tun lithia. To je sedmkrát víc, než se podle geologických studií nachází na ložisku u Cínovce v Krušnohoří. Lithium je zásadní surovinou pro výrobu baterií, bez kterých se neobejdou elektromobily ani úložiště elektřiny.

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října novou národní přírodní památkou hnědouhelný lom Československé armády (ČSA) na Mostecku. Chráněné území bude mít rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních, nachází se v Mostecké uhelné pánvi.

Ukončit dlouhodobou nejistotu a umožnit obcím, aby mohly rozhodovat o dalším využití území. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo návrh věcného záměru bezúplatného převodu majetku státu, se kterým hospodaří státní podnik DIAMO, do vlastnictví obcí v okolí jezera Milada. Návrh vloží MPO v nejbližší době do meziresortního připomínkového řízení. 

V textu je zachycena právní úprava zákona č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ze dne 4. prosince 2024 („důchodová reforma“) Dne 21. března 2025 podala skupina opozičních poslanců ústavní stížnost proti celému zákonu, zejména proti zvyšování věku a vynětí snížení důchodového věku pro 3. kategorie. Dne 9. července 2025 byl veřejně vyhlášen nález Ústavního soudu Sp. zn. Pl. ÚS 11/25, kterým byla ústavní stížnost zamítnuta.

Těžba hnědého uhlí byla s Lužicí pevně spjatá po generace. Ještě v roce 1989 pracovalo v regionu na pomezí Saska a Braniborska v těžebním průmyslu zhruba 80 tisíc lidí. Dnes je to kolem šesti tisíc a počet bude dál klesat.

Předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka podal trestní oznámení na šéfa mostecké pobočky úřadu Miloše Matze kvůli jeho rozhodování o dalším osudu hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku, který patří do energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače.

Těžební společnost OKD podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky za více než 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo.

Za machinace s platy horníků si dvaašedesátiletý M. P. odpyká ve vězení osm let. Trest uložený ostravským krajským soudem mu dnes potvrdil Vrchní soud v Olomouci. Zamítl tak odvolání obžalovaného, který vinu po celou dobu popíral. 

Polský dukument z roku 1963.

V Německu pracuje milion lidí v odvětvích, která se neobejdou bez kovů vzácných zemin, vyplývá z nové studie. Právě dodávky těchto surovin, pocházejících do značné míry z Číny, jsou v ohrožení.

Praha - Čínské technologie v tuzemských solárních elektrárnách jsou potenciální bezpečnostní hrozbou, varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V Česku má tyto technologie přes 90 procent malých fotovoltaik.

Ještě před pár měsíci stával každý den o půl čtvrté ráno, nasazoval helmu a mířil do podzemí. Dnes Lukáš Buday otevírá dveře svého nového obchodu s maskami a dětskými kostýmy. „Je to úplně jiný svět,“ směje se bývalý předák, který v červnu naposledy sfáral a po 17 letech se s hornickým životem musel rozloučit.

Dne 18. října 1990 v 16.10 h došlo na Dole Barbora (dříve Důl 1. máj) v Karviné ve 40. sloji (Prokop) v 5. kře mezi 8. a 9. patrem k výbuchu metanu, při kterém bylo smrtelně zraněno 30 horníků.

Polské teplárenství směřuje k nahrazení výroby tepla z uhlí za nízkoemisní zdroje, což si do roku 2050 vyžádá investice v přepočtu až 2,7 bilionu korun. Řadu zakázek by mohly získat také české firmy. 

Důl ČSM ve Stonavě pomalu směřuje ke svému konci. S ním mizí i příběhy lidí, kteří v podzemí strávili velkou část svého života. Mezi nimi stojí i dvojčata Petr a Pavel Szwanczarovi. Spojuje je nejen rodinný původ, ale také celoživotní práce v hornictví a čtvrtstoletí služby u báňských záchranářů.

Česká republika si z Bruselu odváží významné evropské uznání ocenění JTP Champions Awards v kategorii Lídr v implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci.

Jaro roku 1945. Poslední dech Třetí říše. Zatímco spojenecké armády drtily německou obranu a svíraly Berlín ve svých kleštích, v hlubinách země, v nenápadné vesnici Merkers, se odehrávalo drama, které mělo odhalit jeden z největších válečných pokladů historie. Příběh o odhalení zlata, umění a zlověstných cenností pod zemí je plný náhod, napětí a přetrvávajících otázek, které dodnes jitří mysl.

Odkryjeme specifika hornické práce, zaměříme se na postupy těžby v minulosti a dnes, přepravu vytěženého materiálu, vývoj odvětrávání a mnoho dalších zajímavostí.

Ostravský Důl Michal projde další rozsáhlou rekonstrukcí. Za sto milionů korun se promění největší objekt v areálu dolu, a to třídírna uhlí. Národní památkový ústav chce mít práce hotovy do konce listopadu 2027. Cílem projektu je zpřístupnění třídírny veřejnosti, ale také její statické zajištění a ochrana kulturního dědictví.