Hornické skopičiny

Jedním ze dvou připravovaných strategických projektů, kterými chce skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP napomoci transformaci Karlovarského kraje, je kromě rozvoje lokality jezera Medard také příprava infrastruktury průmyslových zón na Sokolovsku (projekt Sokolovská investiční a green development – SIGD). Původně chtěla Skupina sama připravit území určená pro průmyslové zóny, a k tomu využít dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace. Striktní podmínky čerpání podpory by ale brzdily přípravu i obsazení průmyslových ploch a vznik nových pracovních míst. Proto se vedení Sokolovské uhelné a SUAS GROUP rozhodlo dotaci nevyužít.

Důl Paskov je označení pro důlní komplex společnosti OKD. Skládal se z lokalit Staříč, Chlebovice, Sviadnov a Frenštát a jeho celková těžba činila téměř 18,5 milionu tun uhlí. Důlní pole se rozkládalo na ploše 40 km². Těžba probíhala v Podbeskydské uhelné pánvi (geomorfologický celek Ostravská pánev) a jednalo se o jediný činný důl této pánve.

Jediný producent černého uhlí v Česku, firma OKD, ukončí těžbu v Dole ČSM na Karvinsku. Horníkům zbývá vytěžit do konce roku 160 tisíc tun uhlí, v lednu příštího roku pak vytěží posledních zhruba 40 tisíc tun.

Polská vláda přijala zákon, který podpoří odklon od uhlí. Má umožnit snadnější uzavírání dolů, zavede finanční podporu pro horníky a pomůže s revitalizací těžebních oblastí.

V lednu OKD ukončí těžbu v dole ČSM, čímž také skončí černouhelná éra České republiky a především Moravskoslezského kraje. Je čas připomenout příběh, kdy stát zafungoval správně a zachránil desítky miliard i tisíce lidských osudů.

V bývalém uhelném lomu pod Krušnými horami se rozběhl výzkum, který může rozhodnout o tom, zda Česko dokáže omezit závislost na dovozu důležitých surovin.

Po ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku, které společnost OKD ohlásila na 31. leden příštího roku, se zřejmě lokálně mírně zvýší nezaměstnanost. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl ekonom trhu práce Jaromír Gottvald z Ekonomické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Karvinsku by podle něj pomohl příchod nového většího zaměstnavatele. Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) řekl, že kraj je připraven regionu pomoci.

Německo spektakulárně před 30 000 diváky odstřelilo dvě obří chladící věže své kdysi největší jaderné elektrárny v zemi, když poslední tři byly v různých částech Německa odstaveny z provozu v dubnu 2023. Ještě týž rok se stalo Německo po mnoha desetiletích dovozcem elektřiny, takže ideologicky podmíněná likvidace kdysi kvetoucí německé jaderné energetiky zvýšila cenu elektřiny i pro Česko.

Jestli Evropská unie potřebuje lithium, ať si ho vytěží na svém území, třeba v Česku. Tento sentiment se šíří mezi Srby, kteří jsou proti vzniku nového dolu na svém území. Někteří dokonce viní Unii z kolaborace s vlastní vládou, proti které se v Srbsku vytrvale protestuje.

Počet obětí ničivého sesuv půdy v dole na měď a kobalt na jihu Konžské demokratické republiky stále roste. Podle posledních zpráv si sesuv vyžádal už nejméně 80 lidských životů. Podle úřadů může konečný počet obětí ještě vzrůst.

Jak se mění přístup k revitalizaci a obnově krajiny po ukončení těžby napříč celou republikou chce veřejnosti přiblížit nová iniciativa Krajina 2.0. Za iniciativou stojí podle týdeníku Homér skupina mladých nadšenců, kteří připravují nejen informační materiály o nových postupech, ale nabízí také platformu k diskuzi a věnují se průzkumům veřejného mínění.

Na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence.

Vláda schválila věcný záměr majetkoprávního vypořádání zájmového území jezera Milada v Ústeckém kraji, který předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Schválený materiál vymezuje postup, jak bezúplatně převést majetek státu, se kterým hospodaří státní podnik DIAMO, na obce sdružené v Dobrovolném svazku obcí Jezero Milada. Jedná se o klíčový krok v dlouhodobé revitalizaci území zatíženého těžbou hnědého uhlí a jeho proměně v hodnotnou rekreační a krajinnou oblast.

Závěr listopadu, prosinec, leden a konec. V OKD dobývají poslední poruby, tedy místa v dole, kde se přímo těží černé uhlí. Další už nebudou. Šachta se vyklidí, jáma zasype a zůstanou jen vzpomínky. Redaktor iDNES.cz měl možnost sfárat a zaznamenat končící fenomén regionu.

 

Snahy o nahrazování domácího uhlí dováženým plynem jsou nejen škodlivé pro českou ekonomiku a energetickou bezpečnost, ale ani z hlediska emisí skleníkových plynů nemají žádný význam.

Lom ČSA na Mostecku je považován za jedno z přírodně nejcennějších nelesních prostředí v Česku. Nachází tu útočiště zvířata, která scházejí z nedalekých Krušných hor, biologové zde odhalili stovky vzácných druhů organismů. Detailní pohled do obřího lomu nabízí reportáž iDNES.cz.

 

Uhlí přestává vydělávat. Provozovatelé fosilních zdrojů jsou ve ztrátě, nebo musí sledovat dramatický pokles zisku. Konec uhlí je nevyhnutelný a energetiky čekají, jak se k podpoře jeho náhrady postaví stát.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala před třemi dny souhrnnou zprávu o stavu české energetiky. Dokument s názvem Hodnocení energetické politiky ČR 2025 chválí Česko za příkladné snižování závislosti na ruské ropě, plynu a jaderném palivu a tím posílení energetické bezpečnosti.  Zároveň však vidí v jiných oblastech několik mezer, na nichž je třeba zapracovat.