Hornické skopičiny

S koncem ledna skončí i těžba v posledním černouhelném dole v Česku. V Dole ČSM ve Stonavě se v sobotu na noční směně zastaví stroje a tím se uzavře jedna velká kapitola české historie.

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí, jejich vytěžení by proto bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.

Důl ČSM ve Stonavě míří k uzavření a s ním končí i jedna z posledních kapitol českého hornictví. Radomír Vidlička strávil jedenáct let v podzemí, vypracoval se z úplného začátečníka až na směnového předáka a strojníka v nejvyšším tarifním stupni. V červnu 2025 odešel ze šachty a dnes už začíná novou profesní kapitolu. V rozhovoru otevřeně popisuje tlak odpovědnosti, sílu hornického kolektivu, dramatický otřes v dole i to, jaké je odcházet z profese, která formovala jeho život v době, kdy se hornictví v regionu blíží ke konci.

V Dole ČSM byl ve středu 4. února před polednem z hloubky 1300 metrů slavnostně vyvezen poslední vozík s černým uhlím vytěženým v České republice. Celý akt byl pojat jako slavnostní okamžik, ale davy příchozích, kteří si tento okamžik nenechali ujít, hovoří o velkém smutku. Toto jsou dojmy jedněch z posledních horníků v Česku.

Vyvezení symbolického posledního vozíku dnes definitivně ukončí těžbu černého uhlí v Česku. Ceremoniál na Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku doplní i hornický průvod ke katedrále v centru Ostravy, odkud ve tři hodiny odpoledne spustíme speciální vysílání. Jak bude loučení s dolem vypadat? A jaké má společnost OKD plány do budoucna? „Máme připraveno několik projektů v oblasti energetiky, protože to je byznys, kterému rozumíme,“ říká generální ředitel OKD Roman Sikora.

zdroj: OKD a.s.

Seriál Poslední fajront se v závěrečném dílu podívá na budoucnost hornického školství. I když těžba černého uhlí skončila a s ní i učňovské, ryze hornické školství, mnohé studijní obory, které jsou s ním spojené, stále mají široké uplatnění. Absolventi budou stále potřeba v profesích, které pracují při těžbě surovin s moderními technologiemi nebo při revitalizaci hornické krajiny.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je na výjezdu v Moravskoslezském kraji, kde se věnuje dopadům útlumu těžby na situaci zaměstnanců OKD. Z dolu ČSM horníci symbolicky vyvezli poslední vozík s černým uhlím. Po 250 letech tak končí éra těžby černého uhlí na našem území. Ministr se zaměstnavateli regionu jednal o konkrétních možnostech, jak horníkům pomoci s uplatněním na trhu práce a zajistit jim hladký přechod do nového stabilního zaměstnání.

Uhelné elektrárny skupiny Sev.en jsou první vlaštovkou mezi zdroji, které omezí nebo úplně ukončí provoz z ekonomických důvodů – Počerady nebudou potřeba už za rok. Zavření elektrárny není složité, obnovení jejího provozu už ano. 

Krajský soud v Praze v úterý částečně uznal americký rozsudek o odškodném pro investora Zdeňka Bakalu od slovenského podnikatele Pavola Krúpy, a to ve výši zhruba 18,7 milionu dolarů (asi 381 milionů korun). V České republice to umožní exekuci. Soud v Jižní Karolíně v roce 2021 stanovil, že Krúpa musí zaplatit Bakalovi 32,4 milionu dolarů (zhruba 660 milionů korun) za to, že jej očerňoval.

 

Nová vládní koalice vyrazila do boje s větrnými mlýny. Tedy, přesněji řečeno, s větrnými elektrárnami. Vlna odporu se zvedla od Motoristů a později se přidal s kritikou také premiér Andrej Babiš (ANO). Investoři do větrné energetiky jsou z nečekaného obratu zaskočeni.

Po skoro 250 letech skončila v Česku těžba černého uhlí. Práce v místě ale dál pokračují. Ohromný systém chodeb čeká zahrazení a zasypání.

Legendární velkostroj RK 5000, mastodont vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dlouhý přes sto šedesát metrů, zmizí z vytěženého lomu ČSA na pomezí Mostecka a Chomutovska. Těžební společnost Sev.en Česká energie potvrdila, že ho během příštího roku postupně rozřeže a sešrotuje.

Mostecké hnědouhelné lomy jsou hluboko pod stanovenými limity emisí metanu. Odborníci z těžební společnosti emise měří v povrchových lomech stejně, jako se to vždy dělalo v dolech hlubinných. Mostecko je na tom v tomto ohledu více než dobře

Je málo tak symbolických dat jako 31. leden 2026. Uzavřením posledního hlubinného dolu na Karvinsku končí 250letá éra dobývání černého uhlí v této pánvi, a tím i v celém Česku.

Karvinsko se brzy dočká ekologického zdroje tepla, který nahradí staré uhelné kotle. Nový zdroj na spalování odpadů a biomasy v Teplárně Karviná získal stavební povolení. Investor, kterým je Veolia Energie ČR, též zahájil soutěž na výběr dodavatele stavby.

Držitel prestižního ocenění Czech Press Photo a fotograf Deníku Lukáš Kaboň bude čtenářům Deníku pravidelně přinášet obrazové reportáže z Karvinska. Objektem jeho víkendového zájmu byla krajina u Dolu ČSM ve Stonavě.

Poté, co k 31. lednu skončilo hlubinné dobývání uhlí, se po více než půlstoletí provozu uzavře na konci února úpravna uhlí Dolu ČSM. Od roku 1968 zpracovávala a upravovala vytěženou uhelnou hmotu tak, aby velikostí zrna a kvalitou odpovídala požadavkům zákazníků.  Na konci února odejde z úpravny na 150 zaměstnanců, kterým bude vyplaceno odstupné v celkové výši 75 milionů korun.

Jak se bude vyvíjet činnost společnosti OKD poté, co pod zemí utichnou poslední stroje? Co bude se stovkami horníků, kteří přijdou o práci? A jak bude zajištěna dlouhodobá bezpečnost uzavřeného dolu a okolní krajiny? Nejen na tyto otázky nám odpovídá v následujícím rozhovoru generální ředitel OKD Roman Sikora, který přibližuje nejen technické a ekonomické aspekty ukončení těžby, ale také vizi transformace tradiční hornické firmy v moderní společnost s odpovědným přístupem k regionu, jeho zaměstnancům a životnímu prostředí

Uhlí v obřím lomu ČSA pod zámkem Jezeří na Mostecku nyní zaplavuje voda. Skončila zde těžba, která tu začala v devatenáctém století. Na scénu přichází klíčová otázka: jak znovu nastartovat život na území mezi Mostem a Jirkovem? A hlavně: obce čekají, až stát vypíše dotace, díky kterým by mohly ze Státního fondu životního prostředí získat peníze na infrastrukturu a svůj rozvoj.