Hornické skopičiny

Indická státní těžební společnost Coal India Limited (CIL) v rámci opatření zaměřených na zvýšení domácí produkce uhlí přidělila 23 svých zrušených hlubinných dolů soukromým subjektům. Tyto doly, které mají snadno dostupnou důlní infrastrukturu a jejichž celková výrobní kapacita činí 34 milionů tun ročně, budou úspěšní uchazeči provozovat na základě modelu sdílení příjmů.

Plány na výstavbu nové uhelné elektrárny ve Vietnamu se setkávají s kritikou bohatých zemí, které financovaly mnohamiliardový finanční balíček, jehož cílem bylo pomoci této zemi jihovýchodní Asie odklonit se od tohoto paliva.

Ostrava si v těchto dnech připomíná 30 let od definitivního ukončení těžby černého uhlí. To se v tamních dolech těžilo 200 let.

Na poslední valné hromadě společnost ČEZ oznámila, že s uhlím skončí rychleji, než původně plánovala, upozorňují zástupci Greenpeace a Hnutí DUHA. Obě organizace vysvětlují, že by těžba na dole Bílina podle vyjádření společnosti ČEZ měla definitivně skončit již kolem roku 2030, ačkoliv měla původně pokračovat minimálně do roku 2035.

Před 30 lety, 30. června 1994, vyjel z podzemí ostravského Dolu Odra poslední vozík s uhlím a po 212 letech tak skončila těžba černého uhlí na území města Ostravy. Již v roce 1991 skončilo dobývání uhlí v Dole Jan Šverma, v roce 1992 se přestalo těžit v Dole Ostrava a v roce 1993 v Dole Heřmanice. V roce 1990, před začátkem útlumu těžby, pracovalo v těchto ostravských šachtách téměř 20.000 lidí

Indické Ministerstvo uhlí zahájilo vůbec první indický pilotní projekt podzemního zplyňování uhlí (UCG) v uhelném bloku Kasta v okrese Jamtara ve státě Džhárkhand. Iniciativa pod záštitou společnosti Eastern Coalfields Limited (ECL) má za cíl revoluci v uhelném průmyslu, a to přeměnou uhlí na cenné plyny, jako je metan, vodík, oxid uhelnatý a oxid uhličitý.

Česko vypouští druhý největší objem emisí metanu z opuštěných dolů v Evropské unii. Hůře je na tom jen Polsko. Opuštěné uhelné doly ve státech EU vypustí ročně zhruba 298 milionů metru krychlových (m3) metanu, za 90 procent těchto emisí může kromě Polska a Česka také Německo. Vyplývá to výpočtů americké ekologické skupiny GlobalEnergy Monitor, které má ČTK k dispozici.

Dvojice kanadských ekologických organizací požádala kanadské regulační orgány, aby zvážily několik otázek, které by mohly zhatit prodej uhelných dolů severně od hranic s Montanou. Chystaný prodej za 9 miliard dolarů by znamenal převod dolů na švýcarskou společnost Glencore.

Klimatická skupina Blockade Australia protestovala v Newcastlu na jihovýchodě Austrálie a požadovala ukončení vývozu uhlí a opatření v oblasti klimatu. Celkem třicet aktivistů bylo zatčno, první z nich byla v pondělí odsouzena ke třem měsícům vězení

Indie bude od konce tohoto měsíce zkušebně dovážet koksovatelné uhlí z Mongolska. Nejlidnatější země světa se snaží diverzifikovat dovoz této klíčové suroviny pro výrobu oceli, aby snížila přílišnou závislost na Austrálii

Z polského uhelného dolu Rydultowy, ve kterém ve čtvrtek ráno došlo k silnému otřesu v hloubi 1200 metrů, se podařilo dostat 76 ze 78 horníků, kteří byli v té době pod zemí. Jeden neštěstí nepřežil, po druhém se pátrá, uvedli představitelé majitele dolu, kterým je těžební společnost Polska Grupa Górnicza. Důl se nachází nedaleko hranic s Českem. První informace hovořily o 68 hornících pod zemí.

V sobotu 27. 7. v 10:00 hodin dopoledne provede specializovaná firma odstřel skipové věže.

Tři jihoafrické země podepsaly dohodu o realizaci železničního a přístavního projektu, který má vnitrozemské Botswaně pomoci vyvážet její obrovské zásoby uhlí přes Mosambik, ačkoli na jeho uskutečnění musí ještě sehnat peníze.

V letech 2027 až 2030 možná bude muset Česko pokrývat z dovozu až 20 procent spotřeby elektřiny ročně. Důvodem je rychlejší uzavírání uhelných elektráren než se čekalo. Z modelů správce sítí ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) vyplývá, že elektřina na vývoz bude v Evropě dostupná, hlavně ve Francii a Skandinávii.

Vláda ČR se tento týden chystá schválit balík dokumentů, jež mají nasměrovat republiku k dekarbonizačnímu cíli. Přitom nejnovější zprávy z vůdčí země zelené tranzice Německa dokazují, že jejich zelená revoluce narazila do zdi reality, napsal na serveru Seznam Médium mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie Milan Smutný.

Důlní dílo Kovárna v Obřím dole u Pece pod Sněžkou se po sedmi letech znovu otevřelo turistům. Prohlídková trasa je nyní dvojnásobně dlouhá díky zpřístupnění zavalené štoly Prokop a vede do hloubky 75 metrů. Nový východ na dně Obřího dolu umožňuje návštěvníkům opustit podzemí jinou cestou, než kterou přišli.

Celosvětová poptávka po elektřině by měla v letošním roce růst nejrychleji za téměř 20 let kvůli zvyšujícímu se zájmu o klimatizace v reakci na vlny veder, ale také kvůli silnému hospodářskému růstu a využívání technologií, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla. Tento trend bude pokračovat i v příštím roce a bude podporovat také výrobu elektřiny z uhlí, přestože se zvýší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedla to ve svém výhledu Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Strategický projekt POHO Park Gabriela má nově zpracovanou vizualizaci nové projektové dokumentace. Nejzásadnější změnou oproti původnímu architektonickému návrhu je zapuštění novostavby informačního centra pod úroveň terénu. POHO Park Gabriela bude bránou do pohornické krajiny Karvinska. Oživí chátrající důl a vytvoří z něj dynamické kulturní centrum.

Odstřel skipové věže dolu Lazy proběhne na Karvinsku v sobotu a už teď je jasné, že akce přiláká davy diváků z celého regionu. Pořadatelé odstřelu žádají veřejnost o dodržování jistých pravidel a bezpečnostních pokynů.

Betonová těžní věž někdejšího černouhelného Dolu Lazy v Orlové, jedna z dominant Karvinska, zmizela. Monstrum vysoké 85 metrů poslalo k zemi osmdesát kilogramů trhaviny. Po dopadu věže oblak prachu zahalil obecenstvo.