Hornické skopičiny

„Je to otázka holého přežití,“ prohlásil v pondělí gubernátor ruské Kemerovské oblasti Ilja Sereďjuk. Tato oblast na Sibiři je dodavatelem 60 procent všeho ruského uhlí, a dokonce 80 procent toho nejkvalitnějšího koksovatelného. Podle údajů ruského statistického úřadu polovina uhelných podniků skončila loni ve ztrátě. Jedním z důvodů je zavedení cel na ruské uhlí v Číně.

„Touto knihou chceme vzdát hold všem, kdo zasvětili život hornictví. Ocitáme se v situaci, kdy ruku v ruce s koncem těžby uhlí postupně zmizí i profese doposud neodmyslitelně s těžbou spjaté. Uhlí pomalu nahrazují jiné zdroje energie, nicméně většina z toho materiálního, čím jsme nyní obklopeni, by bez uhlí prakticky nemohlo vůbec vzniknout,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Na osm let poslal v pátek Krajský soud v Ostravě do vězení Martina Pribolu, který podle obžaloby prostřednictvím svých firem připravil stát a zdravotní pojišťovny na daních a dalších poplatcích o téměř tři sta milionů korun. Podle rozsudku podnikatel zajišťoval externí pracovníky pro těžební společnost OKD. Jejich výplaty ale vykazoval jako služební cesty či stravné. Neodváděl za ně sociální a zdravotní pojištění, neplatil ani daň z příjmu, popsal mluvčí krajského soudu Igor Krajdl.

Vydejte se na celodenní vyjížďku do krajiny Šikmého kostela. Historickým autobusem ŠL 11 se vydáme za historií Ostravsko-karvinského revíru, jeho černouhelnými doly, hornickými koloniemi, zaniklými částmi obcí a životem zdejších obyvatel v dobách průmyslového rozmachu Ostravska. Poznejte během jednoho dne to nejdůležitější z historie průmyslového Ostravska a Karvinska!

V Trojanovicích na Novojičínsku už se podařilo zbourat víc než polovinu budov bývalého černouhelného dolu Frenštát. Státní podnik DIAMO potvrdil, že demolice a úprava pozemků skončí na podzim. Pak důlní areál převezme obec a změní ho postupně na centrum pro bydlení, volný čas a podnikání.

Před třemi lety se jedna z největších elektrárenských společností v americké Georgii, Southern Company, postarala o rozruch, když oznámila, že v příštích letech vyřadí z provozu většinu svých uhelných elektráren, což měl být významný krok na cestě ke stanovenému cíli nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Nyní je vše jinak.

Letošní běžecký závod Stonavský důlní přebor přilákal na trať dlouhou více než pět kilometrů 35 závodníků ze širokého okolí. Organizaci závodu zajišťuje SK Fuga Triathlon Team a Stonava pro venkov ve spolupráci s obcí Stonava.

Nebyla to jen práce, způsob, jak vydělat na složenky, ale i zdroj společenského statusu. Za socialismu prostě byly některé profese protežované víc než jiné. Horník byl rozhodně víc než lékař, vekslák se měl lépe než vysokoškolský profesor a zelináře či řezníka si hýčkal každý. A třeba takový úředník, co měl na starosti pořadník pro přidělování bytů? Ten měl na růžích ustláno.

Stálá expozice mapuje historii Havířova a hornictví v Ostravsko-karvinském revíru.

Těžební společnost OKD se před pěti lety po vypuknutí koronavirové pandemie ocitla v přímém ohrožení své existence. Kvůli šíření nemoci a souvisejícím vládním nařízením musela zastavit těžbu, což pro ni znamenalo značné finanční náklady, a nebylo jasné, zda se za dané situace podaří provoz obnovit. Firma to ale i díky pomoci státu zvládla a déle než dalších pět let mohla dobývat černé uhlí.

Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu začne letos s rekonstrukcí těžní věže bývalého hlubinného dolu Julius 3. Věž v areálu muzea je technickou památkou s unikátním zařízením z první poloviny 20. století.

Text novely energetického zákona známé jako Lex Plyn již lze vyhledat v legislativní databázi poslanecké sněmovny. Jejím hlavním cílem je urychlení výstavby paroplynových elektráren, a to formou státních garancí a zkrácením povolovacích řízení. Součástí jsou ale i návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada, napsal Ekonomický deník.

Hodinové ručičky ukazovaly za deset minut osm, když poklidný brněnský večer 28. února 1975 narušil strašlivý výbuch. Ohnivý sloupec o výšce 300 metrů ozářil na několik sekund široké okolí budovy teplárny v ulici Špitálka a vylákal ven stovky obyvatel. Osmnáct lidí zemřelo, škody rostly do závratných výšek. Nejtragičtější požár po druhé světové válce zažilo Brno přesně před padesáti lety.

 

Těžba uhlí v České republice loni opět výrazně poklesla. V tuzemských dolech se vytěžilo přes 25 milionů tun hnědého a černého uhlí, což je meziročně téměř o 17 procent méně. Produkci táhla tradičně zejména těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Snížila se i výroba koksu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Mezi nejhorší důlní neštěstí v dějinách českého hornictví patří výbuch v karvinském dole Jan Karel, při kterém 5. března 1885 zemřelo 108 horníků. Exploze byla tak silná, že v jedné ze sousedních šachet sloužících k větrání vyvrhla důlní vozík až do dvacetimetrové výšky. Těsně před nehodou havíři v dole razili nové chodby a podle všeho porušili zákaz používat výbušniny. Jejich exploze iniciovala metan a následně uhelný prach.

Odstranit poslední uhelný pilíř, aby bylo možné dokončit sanaci dotčeného území, je hlavním účelem sanační těžby, která od začátku letošního roku probíhá v lomu ČSA. Nejedná se o obnovení provozu těžby v této lokalitě, k jehož přerušení došlo loni na jaře, ale o zahájení sanačních prací.

Zásoby lithia v oblasti Cínovce a Horního Slavkova se zřejmě stanou ložiskem strategického významu. Navrhuje to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), podle něhož je v lokalitě lithium v takové kvalitě, která je využitelná například pro baterie. Cílem opatření je usnadnit případnou těžbu suroviny v budoucnu a předejít možnému narušení dodávek. Vyplývá to ze zprávy pro vládu, která se jí bude zabývat dnes.

Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a na těžbu ropy a plynu se teď naopak zaměří více. Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard Kč) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům.

V úseku Bělá – Malonín je z minulosti známa řada důlních prací a průzkumných vrtů. Předmětem těžby byly jílovce všech tří jílových poloh. Staré doly byly založeny výhradně ve výchozových partiích sladkovodního cenomanu.

Mnohým z nás se při vzpomínkách na Ostravu minulého století vybaví její zvláštní obraz. Tak jako v jiných městech tvoří panorama věže kostelů, v Ostravě to bývaly věže těžní, komíny a vozíky s uhlím.