Hornické skopičiny

Společnost Sokolovská uhelná dokončila transformaci hospodaření a předpokládá, že po loňské ztrátě 2,2 miliardy korun skončí její letošní hospodaření v zisku. Firma, která těží hnědé uhlí, vyrábí teplo a elektřinu, se zaměřila na optimalizaci a snížení provozních nákladů, a to jak v těžební oblasti, tak v areálu ve Vřesové na Sokolovsku a elektrárně Tisová. 

Výbuch v Oseku 3. ledna 1934 připravil o život 144 lidí. Tragédie patří k nejhorším v dějinách českého hornictví. Událost se stala impulzem pro zpřísnění bezpečnostních pravidel v dolech.

S posledním lednovým dnem skončí i těžba v Dole ČSM ve Stonavě – tedy v posledním černouhelném dole v Česku. Mizí tak nejen symbol průmyslové éry, ale i pracovní místa. Pro region, který už teď patří k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v zemi, to znamená další tvrdý zásah. Co čeká horníky po konci těžby? Kam zamíří nový byznys?

V Doubravě na Karvinsku po mnoha desetiletích chátrání opravují místní zámek. Nevelká obec postižená těžbou uhlí tak i díky dotaci z Fondu spravedlivé transformace zachraňuje své kulturní dědictví.

V úterý 6. ledna zasáhl Karvinou a okolí další silný důlní otřes. Stalo se tak okolo 16. hodiny. Jak Deník informovala mluvčí OKD Barbora Černá-Dvořáková, jev se naštěstí obešel bez zranění či dalších materiálních škod na majetku firmy.

Od 1. 1. 2026 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Od tohoto data tak budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky.