Hornické skopičiny

Důl ČSM ve Stonavě se postupně blíží ke svému konci. Spolu s těžbou mizí i profese, bez nichž by každodenní chod šachty nebyl možný. Jednou z nich je i práce svačinářek, které denně chystají a vydávají havířům jídlo a pití. Lenka Czyžová na ČSM působí už sedmnáct let a poslední dekádu stojí u výdeje polévek a svačin. V rozhovoru popisuje náročnost své práce, vztahy s horníky i obavy z doby, kdy se brány dolu definitivně zavřou.

Důl ČSM ve Stonavě směřuje k útlumu a s ním mizí i profese, které si veřejnost často ani neuvědomí. Jednou z nich je práce v lampovně a ve výdejně detekční techniky. Renata Sedláčková je na šachtách pětadvacet let. Začínala na Barboře, prošla Darkovem i oběma lokalitami ČSM a dnes pracuje ve výdejně přístrojů, které horníkům hlídají plyny a bezpečí. V rozhovoru popisuje těžké začátky, proměnu techniky i to, proč by se na hornictví nemělo zapomenout.

Držitel prestižního ocenění Czech Press Photo a fotograf Deníku Lukáš Kaboň bude čtenářům Deníku pravidelně přinášet obrazové reportáže z Karvinska. A začíná stylově, loučením s dlouholetým symbolem regionu – těžbou uhlí.

Navštívili jsme poslední funkční hlubinný důl v ČR, abychom zaznamenali, jak vypadala zdejší těžba černého uhlí. Ta totiž v roce 2026 definitivně skončí a živého horníka při práci už v ČR nejspíš nikdo nikdy neuvidí. Dolem provází vyučený horník Ing. Jiří "Smokeman" Horák, Ph.D.

V hlubinách ostravsko-karvinského revíru, kde se země otevírala jako rána v těle republiky, se 7. července 1961 odehrála katastrofa, která navěky změnila tvář hornictví.

Odchod od uhlí. Otřesou následující měsíce energetickou bezpečností Česka?

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství. 

Oblast Pas-de-Calais byla na přelomu 19. a 20. století centrem francouzského důlního průmyslu. Zdejší uhelné sloje se pod vedením společnosti Compagnie des Mines de Courrières rozrostly natolik, že do nich horníci vstupovali z několika měst zároveň. Bludiště podzemních šachet měřilo přes sto kilometrů a každý den do něj sfáraly tisíce horníků. V nuzných podmínkách okolních měst žily celé rodiny, jejichž živobytí bylo na práci v dolech závislé. Když brzy ráno 10. března 1906 zazněly zvonce a klece výtahů začaly klesat do hlubin, vezly s sebou na 1800 horníků. Nejstarším bylo přes 75 let. Třetina ještě nedosáhla plnoletosti. Nejmladším nebylo ani 10 let.

Sokolovská uhelná po útlumu těžby řeší, co bude dělat s obří technikou. Útlum těžby hnědého uhlí na Sokolovsku přináší nejen konec jedné éry, ale i otázku, co bude s obřími stroji, které desítky let formovaly zdejší krajinu.

Přes 140 kilogramů trhaviny spotřeboval ve čtvrtek dopoledne střelmistr Petr Šobíšek k tomu, aby odstřelil skipovou věž bývalého dolu ve Staříči na Frýdecko-Místecku. Zhruba 20 tisíc tun železa a betonu se sesunulo k zemi za pár vteřin. Věž nespadla úplně přesně na vypočítané místo, naštěstí to nebyla velká komplikace.

Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny. Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.

Do nové turistické sezóny, která už pomalu klepe na dveře, se na Mostecku zapojí i krajina, kde se těžilo hnědé uhlí. Vytěžený lom ČSA nabízí turistům celou řadu atraktivních míst.

Téma hornictví v dílech Viléma Wünscheho, Ferdiše Duši, Vlastimila Rady, Julie Bérové či unikátním obřím obrazu Havíři Josefa Lieslera umocní kroniky, zápisky, fotografie ze soukromých sbírek a další, často mnoho let ukryté artefakty.

Společnost OKD už vybudovala 57 z celkových 87 hrází, které uzavřou chodby v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Letos v něm jako v posledním v Česku ukončila těžbu černého uhlí. Letos plánuje také vypnutí hlavních ventilátorů dolu a zasypání obou výdušných jam.

Plány společnosti Asental miliardáře Zdeňka Bakaly na výstavbu solárních elektráren v Karviné se zřejmě pozdrží. Památkáři nesouhlasí s rozsáhlými terénními úpravami, které by byly v případě realizace projektu nutné.

Pracovníci společnosti OKD dnes z těžní věže likvidovaného Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vytáhli první ze čtyř dopravních nádob, ve kterých se z dolu vozilo na povrch černé uhlí. Nádoba je vysoká 13,6 metru a váží přes 20 tun, řekla novinářům mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Ústecký kraj, Most - Ještě nedávno jizva v krajině. Dnes jedno z nejzajímavějších míst severních Čech. Národní přírodní památka Lom ČSA ukazuje, co se stane, když příroda dostane šanci.

V Karviné mizí další šachta spojená s těžbou černého uhlí. Státní podnik Diamo zasypal jámu Pomocného závodu dolu Darkov, která je v těsné blízkosti takzvaného Karvinského moře, oblíbené rekreační oblasti. Areál závodu čeká i demolice budov na povrchu.

Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.

Pokud válka s Íránem brzy neskončí, mohla by Evropu již od příštího měsíce postihnout energetická krize. Obavy zazněly na energetické konferenci CERAWeek 2026 pořádané společností S&P Global v Houstonu v Texasu.