Hornické skopičiny

„Důlní plyn, který se z podzemí uvolňuje při těžbě a bude vycházet z dolu ještě dlouho po jejím ukončení, obsahuje více než 40 % energeticky využitelného metanu. Místo toho, aby byl pouze odváděn nebo spalován bez dalšího využití, zužitkujeme jej jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a uspoříme tak značné prostředky za jejich nákup,“ uvedl Václav Maršálek, vedoucí odboru energetiky a správy, který má projekt kogenerační jednotky na starosti.

Rok 2026 měl být jedním z posledních, kdy se v Česku vyplatí provozovat uhelné elektrárny. Konflikt na Blízkém východě ale vše změnil. Kvůli přerušeným dodávkám plynu ve světě se výroba elektřiny z uhlí opět stává ekonomicky významnou, a v mnoha zemích dnes dokonce zachraňuje celou energetiku.

Stát pomůže horníkům na Karvinsku s dřívějším odchodem do důchodu. Kvůli ukončení těžby černého uhlí někteří nestihli odpracovat potřebný počet směn a bez úpravy legislativy by na hornickou penzi nedosáhli. Takzvané odstranění tvrdosti zákona se týká více než stovky havířů. „Určitě je dobrý krok, že se vyjde vstříc lidem, kteří v dole odpracovali spoustu let a podmínky pro ně byly nepříznivé,“ říká Rostislav Palička z hornického odborového svazu.

Společnost OKD nainstaluje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku kogenerační jednotku za 23 milionů korun, která bude od podzimu vyrábět elektřinu a teplo z důlního plynu. Firma tím významně sníží náklady na nákup elektřiny z externích zdrojů. Návratnost investice je pět let. ČTK to řekla mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Znají je všichni lidé žijící na Karvinsku. Několikrát ročně regionem někdy méně, jindy znatelně více zatřásla země coby následek hornického působení. Po konci těžby černého uhlí bude otřesů znatelně ubývat a snad ztratí i na intenzitě. Rozhodně však zcela nezmizí.

 

Přibližně třetina z 900 propuštěných zaměstnanců posledního černouhelného dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku si už podle Úřadu práce našla nové zaměstnání. Nejčastěji se uplatnili v dělnických profesích. Stěžují si ale na nižší výplatu, než původně měli.
 

Před možnými podvodníky nabízející dodávky levného černého uhlí z Polska varují obce na Jablunkovsku. Podomní prodejci lákají na nízké ceny a rychlé dodání tzv. přímo do sklepa. Problémem je, že váha dodaného uhlí údajně neodpovídá fakturám a lidé přicházejí o tisíce korun. Policie však zatím takový případ nešetří.

Areál bývalého dolu Centrum na Mostecku vstupuje do zásadní fáze proměny. Deset let po ukončení hlubinné těžby uhlí tu odstartuje proces, díky němuž se má z bývalého průmyslového území stát moderní energetické a inovační centrum. 

Karvinsko trápí vysoká nezaměstnanost a nejvíce ji pociťují bývalí horníci. Po letech v dolech zůstávají někteří doma, jiní berou hůře placenou práci. Region se s útlumem těžby vyrovnává jen pomalu.

Nepříjemným překvapením může pro řadu českých domácností skončit vyúčtování v rámci společenství vlastníků jednotek (SVJ). Právě během března a dubna posílají správcovské firmy tzv. rozúčtování. Výsledek tentokrát moc nepotěší, častěji než dříve vychází nedoplatky v řádu tisíců korun.

Už jen několik dní bude vcelku největší důlní velkostroj v České republice. Obří korečkové rypadlo RK 5000, které desítky let dominovalo lomu ČSA na Mostecku, čeká likvidace. Dělníci ho začnou rozebírat příští týden. Demontovat potrvá zhruba rok, dělníci stroj rozřežou a jeho části odvezou do šrotu. Na místě zůstane jen zlomek stroje jako trvalá připomínka uhelné éry.

 

Hlavní motor dieselové ponorky z druhé světové války připomínají kogenerační jednotky, které tento týden spustila společnost Veolia ve svém provozu U Korýtka v Ostravě-Zábřehu. Elektřinu i teplou vodu pro obyvatele města tam vyrábějí hned tři takové stroje.

 

Na 700 lidí využilo výjimečnou možnost prohlédnout si skipovou těžní věž bývalého dolu František ještě před plánovanou rekonstrukcí. Návštěvníky přilákal nejen výhled z vrcholu, ale i doprovodný program a výstava.

Turecko od roku 2022 schválilo výstavbu rekordních 33 GW instalovaného výkonu bateriových úložišť. To zdaleka převyšuje evropské země, včetně ČR. Pokud se projekty zrealizují, bude stát stojící mezi Evropou a Asií disponovat jedněmi z nejvyšších bateriových kapacit na světě.

Dne 9. června 1970 došlo v okolí Dolu Dukla v Šardicích, který byl částí podniku Jihomoravské lignitové doly v Hodoníně, k náhlé průtrži mračen, která měla za následek průval vod a zbahnělých hornin do důlních prostor, kde zahynulo 34 horníků odpolední směny.

Těžaři získali další důležité povolení pro plánovanou těžbu manganu na bývalých odkalištích u Chvaletic. Stavební úřad v Přelouči souhlasí s umístěním stavby budoucí továrny na zpracování této suroviny do chvaletické průmyslové zóny. Informaci potvrdila sama těžební společnost. Zahájení těžby manganu plánuje po roce 2030.

Již 137. ročník tradiční akce Skok přes kůži proběhl v Bruntále. Dávná hornická tradice ožívá každoročně pokaždé v jiném městě. VŠB a její Technická univerzita v letošním roce pro ni vybrali Bruntál jako nejstarší hornické město v zemi.

Likvidace posledního činného černouhelného dolu v České republice se posouvá do své závěrečné fáze. Na náročných pracích se kromě těchto závodních báňských záchranářů ze ZBZS ČSM podílejí rovněž báňští záchranáři státního podniku DIAMO, odštěpného závodu HBZS Ostrava. Neméně roli zde hrají i pracovníci společnosti Dubos, kteří záchranářské týmy podporují.

Stezka pro cyklisty a pěší bývalým hnědouhelným lomem ČSA na Mostecku od Vysoké Pece do Černic se otevře do začátku prázdnin. Turisté budou mít k dispozici lavičky, koše. Na léto se plánuje den otevřených dveří v lomu s komentovanou prohlídkou.