Hornické skopičiny

Středoafrická republika: Počet obětí zřícení zlatého dolu v západní části Středoafrické republiky přesáhl 100. Neštěstí se stalo v úterý v obci Zamboye v prefektuře Nana-Mambéré poblíž hranic s Kamerunem. Záchranáři dál pátrají po dalších zavalených hornících a počet obětí může ještě vzrůst. Vyplývá z informací serveru apnews.com.

Polská vláda stále bojuje o přežití největšího těžebního podniku v zemi, Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW), polské obdoby OKD. Firma se už v minulých letech dostala do ekonomických problémů, z nichž se stále nevymanila. Státní Agentura průmyslového rozvoje ARP poskytla JSW půjčku přes 824 milionů zlotých, tedy téměř pět miliard korun, která má těžařskému gigantu pomoci k dalšímu přežití.

 

Vydejte se do Chrustenické šachty a zažijte atmosféru podzemí, která Vás přenese o desítky let zpět.  Díky funkčním strojům v původních chodbách dolu se máte možnost vžít do kůže horníků a seznámit se s historií těžby železné rudy.

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.

Představa, že člověk může pracovat i v sedmdesáti, část lidí pořádně nadzvedla ze židlí. Ne kvůli tomu, že by takoví lidé opravdu neexistovali. Podle části veřejnosti se ale úplně jinak mluví o práci v kanceláři a jinak o práci v huti, lese, na směny nebo ve fabrice u pásu.

Co bude, až kotle uhelných kolosů zhasnou? V místech, kde desítky let hučely elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov, má ČEZ velké plány. Plyn, jádro, lithium i biomasa – severočeský energetický trojúhelník má zajišťovat výrobu elektřiny a tepla i v budoucnosti. 

Lokomotiva je určená jako tažné vozidlo pro horizontální kolejovou dopravu v dolech s předpokládaným výskytem metanu v ovzduší (do 1,5 %).

Padesát čtyři metrů dlouhá kaple vytesaná v solné skále, sto jedna metrů pod povrchem. Lustry ze solných krystalů, reliéf Poslední večeře a oltáře, na kterých se dodnes slouží mše.

Vítejte u dalšího dílu „Jak se to stavělo“! Dnes se společně vydáme do nitra posledního uranového dolu v Česku – Rožná u Dolní Rožínky. Jak se hlubinný důl buduje od prvního vrtu po poslední vozík rudy? Jak se v podzemí větrá, čerpá voda a chrání zdraví před radonem? A jak uran z Vysočiny souvisel s našimi jadernými elektrárnami?

Brzký konec hnědého uhlí se zdál být neodvratný. Konflikt v Perském zálivu a následná ropná krize ale plány těžařů mění. Dobývání suroviny pokračuje i v posledním hnědouhelném lomu na Karlovarsku.