Hornické skopičiny

Rok 2026 měl být jedním z posledních, kdy se v Česku vyplatí provozovat uhelné elektrárny. Konflikt na Blízkém východě ale vše změnil. Kvůli přerušeným dodávkám plynu ve světě se výroba elektřiny z uhlí opět stává ekonomicky významnou, a v mnoha zemích dnes dokonce zachraňuje celou energetiku.

„Důlní plyn, který se z podzemí uvolňuje při těžbě a bude vycházet z dolu ještě dlouho po jejím ukončení, obsahuje více než 40 % energeticky využitelného metanu. Místo toho, aby byl pouze odváděn nebo spalován bez dalšího využití, zužitkujeme jej jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla, a uspoříme tak značné prostředky za jejich nákup,“ uvedl Václav Maršálek, vedoucí odboru energetiky a správy, který má projekt kogenerační jednotky na starosti.

Měření ve štole Jezeří na Mostecku budou pokračovat, přestože těžba hnědého uhlí v lomu ČSA už skončila. Odborníci chtějí vědět, jak se bude podloží chovat, když se změní hydrogeologické podmínky a lom se zčásti změní v jezero.

Při pohledu do historie československého průmyslu narazíme na naprosto fascinující kapitolu, kdy se z pevných kusů běžného uhlí ve velkém rodil plyn a kapalina. Tento vývoj nebyl pouhým rozmarem zvídavých chemiků, ale tvrdou nutností diktovanou tehdejšími geopolitickými podmínkami. Zejména během druhé světové války a následně i v poválečném období trpěla střední Evropa kritickým nedostatkem ropy a zemního plynu.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/v-ceskoslovensku-se-driv-z-uhli-vyrabela-tekutina-i-plyn?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1645440&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=1645440&dop_vert_id=int1&dop_req_id=FYiKlVU6bwY-202603290536&dop_id=272325323

Pokud válka s Íránem brzy neskončí, mohla by Evropu již od příštího měsíce postihnout energetická krize. Obavy zazněly na energetické konferenci CERAWeek 2026 pořádané společností S&P Global v Houstonu v Texasu.

Skupina Veolia Energie ČR má již pevně stanovené financování, výběr technologií i harmonogram odklonu od uhlí v Teplárně Karviná. Ta zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově. Teplárenský provoz na Karvinsku má za sebou již více než půlmiliardovou investici do plynových kotlů, která snížila jeho závislost na uhlí téměř o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a v roce 2029 povede k ukončení využívání uhlí v teplárenství na Karvinsku.

V Karviné mizí další šachta spojená s těžbou černého uhlí. Státní podnik Diamo zasypal jámu Pomocného závodu dolu Darkov, která je v těsné blízkosti takzvaného Karvinského moře, oblíbené rekreační oblasti. Areál závodu čeká i demolice budov na povrchu.

Ústecký kraj, Most - Ještě nedávno jizva v krajině. Dnes jedno z nejzajímavějších míst severních Čech. Národní přírodní památka Lom ČSA ukazuje, co se stane, když příroda dostane šanci.

Pracovníci společnosti OKD dnes z těžní věže likvidovaného Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku vytáhli první ze čtyř dopravních nádob, ve kterých se z dolu vozilo na povrch černé uhlí. Nádoba je vysoká 13,6 metru a váží přes 20 tun, řekla novinářům mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.

Plány společnosti Asental miliardáře Zdeňka Bakaly na výstavbu solárních elektráren v Karviné se zřejmě pozdrží. Památkáři nesouhlasí s rozsáhlými terénními úpravami, které by byly v případě realizace projektu nutné.