Hornické skopičiny

Do velice složité situace se dostala největší polská těžební společnost Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW), čelící hrozbě insolvence. Firmu z města v podstatě sousedícího s Karvinou a zaměstnávající zhruba 30 tisíc lidí čekají tvrdé škrty a restrukturalizace.

Virtuální pobočka funguje formou online videohovoru, který umožňuje přímý kontakt s operátorem, sdílení obrazu i zasílání dokumentů. Stačí pouze stabilní internetové připojení a zařízení, které běžně používáte - počítač, tablet nebo chytrý telefon. (zdroj SHO)

Zaměstnanci státního podniku Diamo zahájili na haldě Heřmanice v Ostravě přípravné práce před stavbou sarkofágu, který má část hořícího odvalu uzavřít. Kácejí tam náletové dřeviny. Veřejná zakázka na zpracovatele projektové dokumentace sanace hořící části odvalu ještě neskončila. ČTK to sdělil mluvčí Diama Tomáš Indrei.

V pátek 9. ledna 2026 se v kulturním domě Dolu ČSM ve Stonavě konala Konference odborové organizace Dolu ČSM. Ta je největší z pěti odborových organizací působící v OKD a svou členskou základnou patří i k největším základním organizacím v celém svazu pracujících v hornictví, geologii a naftovém průmyslu.

Důl ČSM ve Stonavě se postupně blíží ke svému konci. Spolu s těžbou mizí i profese, bez nichž by každodenní chod šachty nebyl možný. Jednou z nich je i práce svačinářek, které denně chystají a vydávají havířům jídlo a pití. Lenka Czyžová na ČSM působí už sedmnáct let a poslední dekádu stojí u výdeje polévek a svačin. V rozhovoru popisuje náročnost své práce, vztahy s horníky i obavy z doby, kdy se brány dolu definitivně zavřou.

Od 1. 1. 2026 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Od tohoto data tak budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky.

V úterý 6. ledna zasáhl Karvinou a okolí další silný důlní otřes. Stalo se tak okolo 16. hodiny. Jak Deník informovala mluvčí OKD Barbora Černá-Dvořáková, jev se naštěstí obešel bez zranění či dalších materiálních škod na majetku firmy.

V Doubravě na Karvinsku po mnoha desetiletích chátrání opravují místní zámek. Nevelká obec postižená těžbou uhlí tak i díky dotaci z Fondu spravedlivé transformace zachraňuje své kulturní dědictví.

S posledním lednovým dnem skončí i těžba v Dole ČSM ve Stonavě – tedy v posledním černouhelném dole v Česku. Mizí tak nejen symbol průmyslové éry, ale i pracovní místa. Pro region, který už teď patří k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v zemi, to znamená další tvrdý zásah. Co čeká horníky po konci těžby? Kam zamíří nový byznys?

Výbuch v Oseku 3. ledna 1934 připravil o život 144 lidí. Tragédie patří k nejhorším v dějinách českého hornictví. Událost se stala impulzem pro zpřísnění bezpečnostních pravidel v dolech.