Hornické skopičiny

Polská vláda stále bojuje o přežití největšího těžebního podniku v zemi, Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW), polské obdoby OKD. Firma se už v minulých letech dostala do ekonomických problémů, z nichž se stále nevymanila. Státní Agentura průmyslového rozvoje ARP poskytla JSW půjčku přes 824 milionů zlotých, tedy téměř pět miliard korun, která má těžařskému gigantu pomoci k dalšímu přežití.

 

Vydejte se do Chrustenické šachty a zažijte atmosféru podzemí, která Vás přenese o desítky let zpět.  Díky funkčním strojům v původních chodbách dolu se máte možnost vžít do kůže horníků a seznámit se s historií těžby železné rudy.

Pokud jste někdy projížděli severozápadem Čech po silnici číslo 13, nemohli jste si nevšimnout dolu Československé armády mezi Litvínovem a Chomutovem. Jedná se o obrovskou díru v zemi, ve které stroje velké jako domy těží hnědé uhlí. Podobné těžební jámy jsou od Sokolova až po Ústí nad Labem. Díky tomuhle palivu si už v podstatě sto let můžeme doma rozsvítit nebo pustit rádio. A spousta z nás jím stále topí.

Představa, že člověk může pracovat i v sedmdesáti, část lidí pořádně nadzvedla ze židlí. Ne kvůli tomu, že by takoví lidé opravdu neexistovali. Podle části veřejnosti se ale úplně jinak mluví o práci v kanceláři a jinak o práci v huti, lese, na směny nebo ve fabrice u pásu.

Co bude, až kotle uhelných kolosů zhasnou? V místech, kde desítky let hučely elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov, má ČEZ velké plány. Plyn, jádro, lithium i biomasa – severočeský energetický trojúhelník má zajišťovat výrobu elektřiny a tepla i v budoucnosti. 

Lokomotiva je určená jako tažné vozidlo pro horizontální kolejovou dopravu v dolech s předpokládaným výskytem metanu v ovzduší (do 1,5 %).

Padesát čtyři metrů dlouhá kaple vytesaná v solné skále, sto jedna metrů pod povrchem. Lustry ze solných krystalů, reliéf Poslední večeře a oltáře, na kterých se dodnes slouží mše.

Vítejte u dalšího dílu „Jak se to stavělo“! Dnes se společně vydáme do nitra posledního uranového dolu v Česku – Rožná u Dolní Rožínky. Jak se hlubinný důl buduje od prvního vrtu po poslední vozík rudy? Jak se v podzemí větrá, čerpá voda a chrání zdraví před radonem? A jak uran z Vysočiny souvisel s našimi jadernými elektrárnami?

Brzký konec hnědého uhlí se zdál být neodvratný. Konflikt v Perském zálivu a následná ropná krize ale plány těžařů mění. Dobývání suroviny pokračuje i v posledním hnědouhelném lomu na Karlovarsku.

Celkem 240 milionů korun poskytl od loňského prosince Moravskoslezský kraj havířovské nemocnici nad rámec běžného rozpočtu. Peníze byly určeny na závazky po lhůtě splatnosti, tedy dluhy nemocnice. Vyplývá to ze zápisů krajské rady.